Není divu, že společnosti vyrábějící filmy utrácejí za jejich propagaci před ceremoniálem obří sumy. Nejinak tomu bylo letos. Netflix, jenž stojí za filmem Roma, největším favoritem letošních Oscarů, zaplatil za jeho propagaci něco kolem 30 milionů dolarů, dvakrát víc než za jeho samotnou výrobu. Ani to ale nakonec nestačilo. Film slavného mexického režiséra Alfonse Cuaróna si sice odnesl tři Oscary, toho, na kterém záleželo nejvíce, cenu za nejlepší film roku, ale získal snímek Zelená kniha.
Nejlepším filmem se na Oscarech stala Zelená kniha. Favoritka nakonec pohořela |
Na Cuarónově filmu snad ani nevadilo, že byl černobílý, ani to, že byl celý ve španělštině a lokálním indiánském nářečí. Co akademici nepřekousli, byla spíš skutečnost, že jej vyrobil Netflix. Streamovací služba je totiž považována za hrozbu pro svět tradičního filmového průmyslu. Byznys Netflixu je postaven na tom, že jeho filmy jsou na webu ve stejný den jako v kinech (rovněž Roma byla v kinech pouze v limitované míře, jen aby splnila podmínky pro nominaci). To zcela nabourává dosavadní systém distribuce, kdy mají kina přednostní právo na promítání filmů a teprve následně je film k dispozici na DVD, v televizi nebo on line. Provozovatelé kin se obávají, že lidé místo na velkém plátně budou filmy sledovat doma.
Netflix je ale hrozbou pro tradiční filmový byznys i z jiného důvodu – má dostatek peněz na to, přilákat věhlasné filmové tvůrce, a odstranit tak dosavadní nadvládu velkých studií. Děje se tak již nyní, vždyť kromě Cuaróna pro něj v poslední době pracovali například bratři Coenové, Paul Greengrass nebo Martin Scorsese. Že si toto riziko velká studia dobře uvědomují, ukazuje ostatně i krok společnosti Disney, která své filmy zakázala Netflixu nabízet a koncem letošního roku spustí vlastní streamovací službu Disney+.
Letošní Oscary se tak dají vnímat i jako souboj starého a nového filmového světa. Tuto bitvu starý svět těsně vyhrál, vlastníci biografů si zatím mohou oddechnout. Jejich úleva ale nebude trvat dlouho. Svět, ve kterém se na filmy chodilo do kina, pomalu, ale jistě končí a je nahrazován světem, v němž filmy chodí za diváky. Do jejich televizí, počítačů, tabletů i mobilů.
