Jak udělat, aby to vypadalo, že to s NATO myslíme vážně a zároveň abychom v rozpočtu utráceli za věci, které nám přijdou užitečnější? Řešení se přímo nabízí a politika s tím má řadu zkušeností. Ve vykazování různých procent Bruselu také umíme být kreativní.
Není třeba zvyšovat počet vojáků a pořizovat stíhačky nebo tanky. Pod rozpočet armády se dá zahrnout celá řada činností, které nyní stojí mimo ni. Může se pod ní dostat mnohem více vzdělávání, více zdravotnictví, více vědy i výzkumu. Najde se i celá řada dalších možností.
Armáda může vybudovat více svých vysokých škol a stát se v řadě oborů alternativou k civilnímu vzdělávání. Může budovat vojenské nemocnice, případně si může od státu pořídit i ty stávající. Může vytvářet výzkumná centra, která mohou provádět výzkum v oblasti strojírenství, chemie, zemědělství, biologie, prakticky v čemkoli.
To vše má nevýhodu – cokoliv bude řešit uzavřená armáda, bude nejspíše stát více, než by to stálo v otevřenějším civilním prostředí. Ale mohli bychom vykázat, že to s NATO a závazky myslíme vážně. Výhodou by také mohlo být, že by se věci, na které se dlouhodobě tak trochu kašle, dostaly do pevného prostředí pod armádními křídly.
Pro školy, nemocnice i výzkumná centra je často náročné získat od státu peníze a dosáhnout na stabilní financování. Navíc musejí počítat s tím, že část slibů politici reálně nikdy nesplní. Armáda by mohla přinést tolik potřebnou jistotu.
