Poslední slovo Ivana Krause: Ohrožená planeta
Premium
Názor
Naše planeta je ohrožena. Znovu jsem si to uvědomil, když jsem si přečetl vědeckou studii o znečišťování ovzduší, a jak neblahý vliv má na jeho oteplení. Podle pařížské dohody má být cílem udržet zvýšení tepla do roku 2030 maximálně o 1,5 stupně. Dva stupně už by prý byly zničující.
Sotva jsem to dočetl, začalo mi být horko a musel jsem svléknout svetr. Koupil jsem si ho před 25 lety, když jsem si přečetl jinou studii – o možném ochlazení a hrozící době ledové.
Tentokrát jde ale o jinou závažnou informaci: největším zdrojem skleníkových plynů nejsou továrny (které smějí za pokutu dál vypouštět škodlivé zplodiny, ani auta, která nám vezou po dálnici vzácný čínský česnek), ale je to zemědělství! Produkce hovězího a jehněčího masa je údajně až desetkrát horší než drůbež či ryby a až třicetkrát horší než luštěniny.
Vědci sdělují, že kdyby pomyslné krávy světa představovaly stát, byly by druhým největším škůdcem po Číně. I když jsem se vyhnul lákavé představě kravího státu, ta brutální metafora mne šokovala. Krávy a ovce vypouštějí totiž do ovzduší nesmírné množství plynů. Nejen proto, že jíme maso, ale i proto, že máme rádi mléko, máslo a sýry.
Vzpomněl jsem si na další studii o nezdravé obezitě: každý desátý člověk na světě je příliš tlustý. I tuto zprávu vědci obohatili o teoretický příměr: kdyby v každém státě bylo stejné procento obézních lidí jako v USA, kde nadváhou trpí nejvíce lidí, mělo by to stejný následek, jako kdyby na zemi žilo o miliardu lidí víc!
Nedá se nic dělat, komu není lhostejný osud světa, musí se nad jeho budoucností zamyslet. Proto jsme i my – já a žena – dospěli k závěru, že bychom neměli zůstat stranou. A také přispět ke zlepšení obyvatelnosti země. A dospěli jsme k rozhodnutí: okamžitě škrtáme z jídelníčku hrách, čočku, fazole a luštěniny. Maso žena už řadu let nejí. Já jeho spotřebu omezím.
Nezamořujeme sice zdaleka ovzduší jako krávy nebo ovce a ani neohrožujeme své zdraví nadměrnou obezitou (čímž nezodpovědní tlouštíci ohrožují i zdravotní systém), ale stačí znásobit naše osobní „emise“, abych to řekl tak, jak se na dlouholetého člena Obce spisovatelů sluší – a představit si na okamžik násobek plynů v celosvětové populaci –, a je hned jasné, o jak nesmírné znečištění ovzduší jde.
Pokud chceme uchovat planetu i našim dětem a dětem jejich dětí (jak je v poslední době často slyšet i v předvolebních kampaních), pak nemáme právo se chovat sobecky.
Uvažoval jsem chvilku dokonce nad sepsáním petice, která by byla výzvou i pro spoluobčany, ale protože jsem dlouho přemýšlel u počítače nad tímto textem, ukázalo se být nutným odejít na zahradu a posekat trochu trávu. Ne kvůli výšce trávníku, ale proto, abych kvůli nedostatku pohybu nepřispěl ke zhoršení ovzduší.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
