Na počátku byl chvályhodný úmysl – obnovit slavná reálná gymnázia. Takové Deutschen Staats-Realgymnasium in Prag II ve Štěpánské ulici či Středočeská kolej Jiřího z Poděbrad – to byly pojmy! Ostatně asi nejznámější současné gymnázium, dvojjazyčný PORG, vznikl v roce 1990 právě jako akronym pro První obnovené reálné gymnázium.
Jenže tak jako se kampeličky proměnily ze svépomocného spolku sousedů na organizované tunelování, tak se výběrové školy pro pár promile populace proměnily v masivní nástroj likvidace základního školství. Přeháníme? Nikoli.
V republice máme k aktuálnímu datu 267 osmiletých gymnázií, plus dalších čtyřiapadesát šestiletých – tedy celkem 321 víceletých gymnázií. To je zhruba 111 procent počtu, jaký nabízejí klasická, čtyřletá gymnázia (289).
A z několika škol pro mimořádně talentované děti se stává masivní vysavač, který zejména ve velkých městech vyluxuje ze základek v podstatě všechny talentovanější děcka: jen v Praze jsou víceletých gymnázií takřka čtyři desítky. Vzniká tak nezadržitelná spirála: nejtalentovanější děti odcházejí, takže se zhorší průměrná úroveň třídy, tudíž z této „zničené“ třídy odcházejí další děti…
Zejména ve velkých aglomeracích zmizí ze základek až třetina žáků – a výsledek je samozřejmě zcela tristní.
Ministerstvo, které právě na třídenní konferenci veřejně probírá „Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+“, si je maléru vědomo. Dokonce uznává, že „odchod velkého množství žáků na víceletá gymnázia je zcela legitimní a často nejlepší možná volba pro konkrétní motivované rodiče“, ale devastuje systém jako celek.
Jak tohle chce ministr změnit, však zůstává ve hvězdách. Protože současný systém, ačkoli pro společnost zcela destruktivní, plně vyhovuje všem elitám, které si právě skrze víceletá gymnázia a následný přístup na nejatraktivnější vysokoškolské obory reprodukují své společenské postavení. A každý pokus o změnu budou právníci, lékaři, ekonomové i novináři ze všech sil bojkotovat.
