Lidovky.cz

Názory

Poslední slovo Karla Olivy: Redukce vzdělanosti


Karel Oliva | foto: Lidovky.cz

Premium Názor
Praha - Člověk by si myslel, že tato země pro svou budoucnost potřebuje – kromě jiných – také vysoce vzdělané odborníky, špičkové vědce. Bylo by přece ideální mít pár nobelistů nebo alespoň skoronobelistů, jako byli například Otto Wichterle nebo Antonín Holý, kteří zaprvé dokážou vymyslet něco světoborného a zadruhé to ještě převést do praxe, což pak pozvedne celou společnost na úroveň, jež zajistí slušné živobytí i těm, kteří jsou šikovní zase na něco jiného.

Poslední slovo Karla Olivy: 100 let Trianonu

I takové dnes dost postrádáme: dobrý řemeslník je vzácnost, a rovněž ulice bychom mohli mít čistší… Summa summarum potřebujeme – a budeme potřebovat – ve vzdělání diverzitu, abychom měli vědce i metaře a také všechny mezi tím.

Autor:

Tento názor je ale zřejmě zcela pochybený. Přinejmenším pedagogičtí odborníci MŠMT to totiž vidí právě opačně – podle nich se ideálního stavu vzdělání dosáhne naopak jeho zglajchšaltováním: žádné rozlišování studijně více a méně nadaných, pro všechny stejné školy. Tak alespoň rozumím jejich plánu výhledově „redukovat počet víceletých gymnázií“, což pan ministr veřejně zdůvodňuje jakýmisi „moderními studiemi o negativních důsledcích předčasné selekce dětí“.

Ještě bych pochopil argumentaci v tom směru, že je potřeba vytvořit systém – asi opravdu řidší než ten dnešní – vysoce kvalitních a náročných škol pro mimořádně nadané děti. Tak to však ministerští úředníci nevidí: deklarovaným cílem uvedené redukce je dosáhnout toho, aby studijně talentovaní seděli ve třídách pěkně pospolu s těmi nadanými méně. Pan ministr sice připouští, že k tomu bude potřeba „zkvalitnit výuku na druhém stupni“, ale neříká již, jak toho chce dosáhnout. Není divu, nebude to totiž jednoduché. Zaprvé už současný školský systém má k ideálu daleko a dnešní učitelé jsou jeho produktem – a mnoho z nich tento vlastní stín nedokáže překročit. 

Zadruhé a za snad ještě podstatnější: množství nabytých školních znalostí nezávisí jen na učitelích, ale také na atmosféře mezi žáky třídy. Pokud jsou v ní soustředěni žáci s dobrými studijními předpoklady, vede přirozená soutěživost k všeobecně dobrým studijním výsledkům – nikdo nechce být za třídního pitomce. Totéž platí relativně i tehdy, když se ve třídě sejdou žáci z opačné strany spektra: pořád tu bude (alespoň u některých) snaha nebýt nejhorší. 

Poslední slovo Karla Olivy: Dekolonizace 2.0

Beznadějný je právě jen ten případ, kdy jsou v jedné třídě spolu nenadaní, kteří rychle pochopí, že snažit se stejně nikam nepovede, a nadaní, kteří na pozadí celkové studijní situace v takové třídě zvládnou vše levou zadní. Nejznatelnějším výsledkem takového studia tak je, že se jedni i druzí naučí flákat.

Možná však, že to je právě to, o co progresivním expertům ministerstva jde: další jejich výtkou vůči existenci víceletých gymnázií je totiž to, že „podporují uzavření elit“. No tak – jistě. Když se MŠMT přičiní o to, abychom žádné elity neměli, nebudeme je mít ani uzavřené.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.