Poslední slovo Karla Olivy: 100 let Trianonu |
I takové dnes dost postrádáme: dobrý řemeslník je vzácnost, a rovněž ulice bychom mohli mít čistší… Summa summarum potřebujeme – a budeme potřebovat – ve vzdělání diverzitu, abychom měli vědce i metaře a také všechny mezi tím.
Tento názor je ale zřejmě zcela pochybený. Přinejmenším pedagogičtí odborníci MŠMT to totiž vidí právě opačně – podle nich se ideálního stavu vzdělání dosáhne naopak jeho zglajchšaltováním: žádné rozlišování studijně více a méně nadaných, pro všechny stejné školy. Tak alespoň rozumím jejich plánu výhledově „redukovat počet víceletých gymnázií“, což pan ministr veřejně zdůvodňuje jakýmisi „moderními studiemi o negativních důsledcích předčasné selekce dětí“.
Ještě bych pochopil argumentaci v tom směru, že je potřeba vytvořit systém – asi opravdu řidší než ten dnešní – vysoce kvalitních a náročných škol pro mimořádně nadané děti. Tak to však ministerští úředníci nevidí: deklarovaným cílem uvedené redukce je dosáhnout toho, aby studijně talentovaní seděli ve třídách pěkně pospolu s těmi nadanými méně. Pan ministr sice připouští, že k tomu bude potřeba „zkvalitnit výuku na druhém stupni“, ale neříká již, jak toho chce dosáhnout. Není divu, nebude to totiž jednoduché. Zaprvé už současný školský systém má k ideálu daleko a dnešní učitelé jsou jeho produktem – a mnoho z nich tento vlastní stín nedokáže překročit.
Zadruhé a za snad ještě podstatnější: množství nabytých školních znalostí nezávisí jen na učitelích, ale také na atmosféře mezi žáky třídy. Pokud jsou v ní soustředěni žáci s dobrými studijními předpoklady, vede přirozená soutěživost k všeobecně dobrým studijním výsledkům – nikdo nechce být za třídního pitomce. Totéž platí relativně i tehdy, když se ve třídě sejdou žáci z opačné strany spektra: pořád tu bude (alespoň u některých) snaha nebýt nejhorší.
Poslední slovo Karla Olivy: Dekolonizace 2.0 |
Beznadějný je právě jen ten případ, kdy jsou v jedné třídě spolu nenadaní, kteří rychle pochopí, že snažit se stejně nikam nepovede, a nadaní, kteří na pozadí celkové studijní situace v takové třídě zvládnou vše levou zadní. Nejznatelnějším výsledkem takového studia tak je, že se jedni i druzí naučí flákat.
Možná však, že to je právě to, o co progresivním expertům ministerstva jde: další jejich výtkou vůči existenci víceletých gymnázií je totiž to, že „podporují uzavření elit“. No tak – jistě. Když se MŠMT přičiní o to, abychom žádné elity neměli, nebudeme je mít ani uzavřené.
