Poslední slovo Jaroslava Veise: Letní leporelo
Premium
Leporelo, skládačku z obrázků pojmenovanou podle Leporella, sluhy dona Juana, hledáme obvykle v knihovničce dítěte předškolního věku, byť by se tomu dotyčný Leporello nejspíš divil, neb na jeho skládačce byly výhradně milenky jeho pána. Mně se však v půli léta začalo skládat jiné leporelo, ze kterého na mě zíral můj prezident, o němž nebylo chválabohu pár týdnů předtím vidu ani slechu.
První obrázek se vynořil, když jsem míjel výlohu prodejny Naše vojsko, kterýžto podnik byl nedávno předmětem policejního zájmu, protože tam ve výloze vystavovali hrníčky s obrázky Adolfa Hitlera a Reinharda Heydricha. Nakoukl jsem, zda tam ještě jsou. Nebyly. Na jejich místě stály hrníčky, z nichž se na mě zubili Miloš Zeman a Jiří Ovčáček. Zašel jsem dovnitř a chtěl vědět, jak jdou na odbyt. Ovčáček víc, dozvěděl jsem se, lidi to kupujou jako takový srandovní dárek.
Druhý obrázek mého letního leporela je od Veselského rybníka, na jehož hladině bloumá žlutý gumový člun Challenger 300. Z přídě čouhají prezidentské nohy, ze zádi prezidentská hlava, pravá paže někomu kyne.
Ten někdo patrně je @PREZIDENTmluvci, který plavbu fotí mobilem a předává ji lidu prostřednictvím Twitteru a Facebooku.
Obrázek třetí je prázdný. Poté, co prezident dorazil na břeh, nepochybně se dozvěděl, jak dopadly a především jak probíhaly volby v Bělorusku a že Lukašenkovi policisté zasahují tak brutálně, že to kritizuje celý demokratický svět. Občan, který ví, jak rád se Zeman vyslovuje k zahraničním událostem, je zmaten. Hradní web nic. @PREZIDENTmluvci nic. Možná se tam na Hradě bojí gratulovat, ale protestovat si taky netroufnou. Nebo jim někdo ve škole zatajil, že existuje Bělorusko!
Zato ten čtvrtý, z Twitteru @HradOfficial, je pohyblivý! Trvá 67 vteřin, z čehož 51 vteřin zabírají jedoucí auta, minerálky na stole a vlajky a zbývajících 16 vteřin si třesou rukama Miloš Zeman s Mikem Pompeem. Je mezi nimi rozdíl jedné generace nejen fyzicky, ale i myšlením. Hostitel ustrnul v tématech z časů svého premiérství, vymlouvá se, že s tou Čínou i Ruskem jde jen o byznys. Host do Prahy přijel řešit témata dnešní, která hostitel evidentně nechápe. Nedivil bych se, kdyby se host celou dobu, co byl na Hradě, díval potají na hodinky.
Zavírám leporelo, pro sebe si říkám, že fakt je lepší, když se můj prezident pohybuje v pásmu, v němž nelze rozeznat práci od dovolené, a hlasitě volám: Miloši! A taky Jiří, Vratislave, Martine! Jak píše Kundera, Život je jinde! Víte, co nejlepšího můžete udělat pro svou zemi, jíž se tak rádi zaklínáte, i národ, kterým se neméně rádi oháníte? Až do skončení tohoto prezidentského mandátu odpočívejte v pokoji. Stinných i příjemných je jich na Pražském Hradě i v Lánech dost. To je opravdu jen rada, nikoli kondolence.
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
