Poslední slovo Radky Kvačkové: Důchodci
Premium
Názor
Víte, proč vyhrává volby Andrej Babiš? Protože ho volí důchodci. A proč ho volí důchodci? Protože si je kupuje. Popravdě, něco na tom může být, ostatně jiné vysvětlení, pokud vím, nikdy nikde nepadlo, tedy kromě toho obrazového.
Když vidíte důchodce v televizním zpravodajství, hned vám musí být jasné, co od nich můžete čekat. Většinou se sotva šourají, vzadu pojízdná taška na nákup, vpředu vypouklé břicho, na hlavě sleželá čupřina, na jazyku smrt.
Možná v obrazových archivech ani jiné záběry nemají. Mně se ale pořád nechce připustit, že jde de facto o mé vrstevníky nebo skorovrstevníky. Tak trochu čekám, kdy se pod označením „důchodce“ objeví někdo jako má pětasedmdesátiletá přítelkyně Ivanka, která vypadá na pětačtyřicet a co do outfitů nezůstává pozadu za nejrespektovanějšími značkami. Nebo sousedka Alžběta, která je sice mírně při těle, ale působí přitom o poznání elegantněji než její čtyřicetiletá dcera s podobnou tělesnou konstrukcí.
Nebo Vladimír – doktor, který v pětasedmdesáti pořád ještě operuje, i když já si ho dobírám, že obvyklé sdělení „operace se podařila“ v jeho případě neznamená, že pacient přežil, ale že přežil operatér. Mimochodem, doktor Vahala, dej mu pánbůh věčnou slávu, nejenže v tom věku operoval taky, ale navíc mou sedmdesátikilovou tetu v noci, když nebyl po ruce sanitář, sám odnesl po operaci na lůžko.
Jen tak pro zajímavost, u prvních dvou mám podezření, že volili Babiše, u toho třetího jsem si jistá, ale zase mi zakázal to prozradit, ostatně jako můj další známý, architekt.
Už nějakou dobu uvažuju, jestli pro tyhle voliče náhodou neexistuje ještě jiný společný jmenovatel než zvýšené penze, případně skleróza. Například zkušenost. Zkušenost vám napovídá úplně jinak než nezkušenost (nebo třeba média).
Ne že by byla zárukou demokracie nebo pokroku, to už vůbec ne, ale jedno je jisté: když máte víc za sebou, nemáte takovou potřebu se vymezovat. Tušíte, že „být na seznamu“ ještě nemusí znamenat být udavač a být podnikatel není vždycky totéž jako být zloděj. (Tedy pokud ten podnikatel dává vydělat jiným a platí daně pěkně doma, a ne na Kajmanských ostrovech.)
Říkáte si, že když někomu pod rukama prosperuje firma, třeba by mu mohl prosperovat i stát. Konkrétně Alžběta to říká. Teď má ale výhradu. Přestože pobírá důchod, nelíbí se jí ty předvolební přídavky, co navrhla pro penzisty Maláčová, ale Babiš schválil. „Začíná vyhazovat naše peníze,“ míní.
Někdejší kolega Josef, kterého jsem potkala po třiceti letech, je ale rád, že dostane na Vánoce pět tisíc. Od roku 1989 si neplatil sociální pojištění, a tak prý bere jen 6500. Pozoruhodné je, že z toho ještě odvádí alimenty na synka, kterého stačil zplodit mezi dvěma infarkty. Kluk se ale povedl. Ještě že mamince je jen třiatřicet a vydělává slušně, jelikož je doktorka (přes ty infarkty).
© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
