Navýšení platů nemělo dopad jen na státní zařízení, ale v rámci konkurenčního boje či kvůli tlaku odborů i na ostatní. Také Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje dvě třetiny všech těchto zařízení, odhaduje propad o dvě miliardy, potvrdil LN její předseda Eduard Sohlich.
Proto řekli zástupci nemocnic dost a nyní žádají garanci, že při dalším zvýšení tarifů porostou automaticky i úhrady od pojišťoven. Jednat o tom má dnes tripartita.
Jde o ekonomický paradox. Hospodářství se daří a v systému veřejného zdravotního pojištění přibývají peníze. Hromadí se však na účtech pojišťoven, kde je nyní přes 50 miliard. Nemocnice naopak prohlubují vnitřní dluh. „Poslední léta hojnosti stoupají rezervy pojišťoven geometrickou řadou. Místo toho, aby se vzpamatovaly nemocnice, jdou nahoru pojišťovny,“ poznamenala Kunová.
S tím, aby se část rezerv rozpustila ve zdravotnictví, však pojišťovny zásadně nesouhlasí. „Hradíme zdravotní péči, nehradíme mzdy. To je celý balík prostředků, kde je nějaká míra nejistoty. Nevíme, o kolik procent se změní platové tabulky, ale nevíme ani, jak se budou vyvíjet ceny léků, materiálů, přístrojů či energií. A to je něco, co když klesá, tak už zase nemocnice realizují zisk,“ prohlásil David Šmehlík, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.
