Mirzijojevovo zvolení je podle analytiků výsledkem dělby moci mezi hlavními uzbeckými klany, které v nejlidnatější středoasijské zemi ovládají lukrativní těžbu surovin a pěstování bavlny. Nový prezident má být oficiální tváří režimu s omezenými pravomocemi, o moc se bude dělit s dvaasedmdesátiletým šéfem uzbecké tajné policie Rustamem Inojatovem a osmapadesátiletým viceprezidentem a ministrem financí Rustamem Azimovem.
Disidentův slepý bratr trpí v uzbeckém vězení. Po smrti prezidenta Karimova svitla naděje |
Zatímco pozorovatelé z Ruska a bývalých sovětských republik označili volby za demokratické a transparentní, jejich kolegové z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poukázali na porušování volebních pravidel. Výjimkou podle nich nebyly případy takzvaného „rodinného hlasování,“ kdy jeden člen rodinného klanu odevzdal kromě svého i hlasy příbuzných. Nedostatky zjistili evropští pozorovatelé i při práci sčítacích komisařů. Některé připomínky a doporučení OBSE uzbecké úřady ignorovaly.
Mirzijojev, který byl premiérem země od roku 2003, vyhrál volby s obrovským náskokem, druhý v pořadí byl kandidát Lidovědemokratické strany Uzbekistánu Chotamžon Katmonov, který získal 3,7 procenta hlasů. Celkem se o post hlavy státu formálně ucházeli čtyři kandidáti.
220 tisíc problémů občanů
„Máte nějaké nevyřešené problémy, petice, stížnosti nebo žádosti? Pošlete je premiérovi Uzbekistánu,“ stojí od září na webové stránce teď už oficiálně zvoleného prezidenta Mirzijojeva.
A tak frustrovaní Uzbeci po tisících reagovali přes jeho web, horkou telefonní linku i facebookový profil. Stěžují si na maličkosti i vážné problémy, od mezd a korupce až po hlučné diskotéky a nevyužité byznysové příležitosti. Při započítání všech uvedených kanálů musela podle BBC Mirzijojevova kancelář řešit už 220 tisíc stížností.
„Potřebuji pomoct. Jsem starší muž a budu se ženit. Moje mzda ale nestačí. Přidejte mi prosím a darujte mi letenky na líbánky v Malajsii,“ stojí podle BBC v jedné z žádostí. Jindy si stěžovatel zoufá, že si není schopen koupit auto debetní kartou.
„Žádám, abyste zavedl příkaz k uzavření diskoték. Mám i osobní žádost. Chtěl bych mít obchod s motorovými oleji. Dáte mi prosím ten, který stojí na hlavní ulici v Taškentu? Jeho majitel si vydělal za roky velké peníze. Taky chci být bohatý,“ stojí jinde.
Nově zvolený prezident sliboval, že každý dotaz jeho administrativa prošetří. Lidé si ale na sociálních sítích stěžují, že se tak nedělo. „Člověk asi musí mít dobré konexe nebo mnoho peněz, aby se dobral v Uzbekistánu pravdy,“ stěžovala si ve facebookovém komentáři uživatelka Barno Yoldoahevna.
Uzbecký režim není považovaný za úplně demokratický a podle respektované neziskové organizace Freedom House je v Uzbekistánu omezená svoboda projevu. Stát má pod těsnou kontrolou mediální prostředí a sociální sítě, proto je celá Mirzijojevova výzva netypická a někteří experti ji považují za předvolební kampaň.
