V sousedním Norsku sice Nobelův výbor udělil letošní cenu za mír iniciativě za jaderné odzbrojení, u švédských sousedů se ale rozhodli raději neriskovat.
Jsou to už téměř dvě dekády, co ve Švédsku usoudili, že příznivci nejen jaderného odzbrojování mají navrch, a není proto třeba stavět další kryty, kterých měla země už tehdy pětašedesát tisíc. Poslední kryty se dostavěly před patnácti lety. Měly sloužit jako ochrana v případě jaderné války, ale také pro případy použití biologických zbraní či obyčejné konvenční války. Nyní chtějí na severu Evropy stavět další kryty, informuje server Washington Post.
Putin v Íránu nabídl podporu jaderné dohodě, kterou Trump hrozí vypovědět |
Zpráva švédské Agentury pro civilní záležitosti konstatuje, že současná situace krytů neumožňuje dostatečnou ochranu obyvatelstva země a bude potřeba postavit další, minimálně pro padesát tisíc lidí. Projekt by měl být rozložen do deseti let, stavba má začít v roce 2019. Kromě výstavby nových bunkrů zpráva hovoří také o potřebě modernizace těch stávajících, celková cena staveb i oprav by se vyšplhala až na 8 miliard korun. Návrhem agentury se má dále zabývat vláda.
Obyvatelé Švédska si mohou nejbližší protiatomový kryt najít na online mapě, kterou zřídila vláda. Nejlepší pokrytí je pochopitelně přímo v hlavním městě Stockholmu, kde by to v případě nebezpečí neměl do bezpečného úkrytu daleko v podstatě nikdo. Dalšími prioritními oblastmi jsou severní region Norrbotten, oblast Öresund s městem Malmö a také ostrov Gotland, na kterém je od roku 2016 umístěna švédská vojenská posádka v reakci na agresivní chování Ruské federace v Pobaltí.
Trump, Korea, Irán i Rusko. Kryty neřeší jen Švédové
Vývoj posledních dvaceti let nahrává pesimistickým předpovědím, které impulsy ke stavbě nových krytů nejen ve Švédsku pohánějí. Nejprve přišel v roce 1986 incident v Černobylu, který podnítil debaty o možných nebezpečích spojených s radiací. Po pádu Sovětského svazu se však zdálo, že nejčernější scénáře jsou zažehnány.
Netrvalo to však příliš dlouho a přišel íránský jaderný program, sjednaný s Barackem Obamou, nehoda jaderné elektrárny ve Fukušimě, obnovení agresivní politiky Ruska vůči pobaltským zemím a v poslední době harašení jadernými zbraněmi mezi Donaldem Trumpem a Severní Koreou. Důvěra v to, že právě Trump dokáže udržet ve světě mír oproti Obamově éře rapidně klesla i mezi Evropany.
V Německu dnes podle informací Washington post věří, že Trump „by udělal správnou věc“, jen okolo 11 procent lidí. V roce 2009 vyjednal Obama s Ruskem dohodu o snížení jaderných hlavic. V rozhovoru s Putinem však Trump tuto dohodu označil za špatnou a podnítil tím jen další vlnu pochybností států, které Rusko vnímají jako potenciální nebezpečí.
Kryty řeší i Švýcaři
Ve Švédsku se problematikou krytů zabývá vláda, jejich provoz a výstavbu také financuje. Ve Švýcarsku na to ale šli s trochu jiným přístupem. Nově postavené domy musí od určité velikosti kryty mít vestavěné. Tíha civilní obrany obyvatelstva se tak přesouvá na lidi samotné.
Propad tunelu při jaderném testu KLDR v září údajně zabil 200 lidí |
I ve Švýcarsku nedávno téměř zvítězily hlasy volající po tom, že kryty dnes již nejsou třeba. Švýcarský parlament v roce 2011 nařízení o krytech zrušil, po havárii v japonské Fukušimě o pár měsíců později však zákon opět vrátil mezi platnou legislativu.
V samotném Švýcarsku sice žije téměř o dva miliony lidí méně než ve Švédsku, disponuje však skoro čtyřikrát větším počtem krytů než skandinávci. Kapacita švýcarských krytů by tak pojmula všechny obyvatele země a ještě by jim zbylo poměrně dost místa pro někoho dalšího.
