Venezuelská Claire Underwoodová. Tak popsal ženu autoritářského vládce Venezuely John Polga-Hecimovich z Americké námořní akademie. Odkazoval se tím na bezcitnou postavu ze seriálu House of Cards, která se nebojí jít doslova přes mrtvoly.
Smrt hlady nebo prostituce. Největší obětí venezuelské krize jsou děti |
„Je opravdovým zastáncem Huga Cháveze a jeho revoluce. Ve Venezuele je známá jako ‚Primera Combatiente Revolucionaria‘, tedy první revoluční bojovník,“ dodal Polga-Hecimovich.
Floresová vyrostla v malém městě Tinquillo. Současnému lídrovi Venezuely Nicolási Madurovi ji představil bývalý prezident Hugo Chávez v devadesátých letech. V období revolučních bojů stála Floresová od prvopočátků na straně Cháveze a působila v jeho týmu jako právnička.
Právě jí se podařilo v roce 1994 dostat budoucího lídra země z vězení poté, co o dva roky dříve pokusil o převrat. I díky tomu pak působila na místě ministryně zahraničí. Stala se také první ženou v zemi, která zastávala funkci předsedkyně venezuelského Národního shromáždění. V této funkci v srpnu 2006 nahradila právě Madura poté, co byl jmenován ministrem zahraničí.
Dvaašedesátiletá Cilia Floresová je právničkou, politickou lídryní, televizní hvězdou a stylovou ikonou ve vládních kruzích.
Společný život však zahájili až v roce 2013 poté, co se oba rozvedli. Floresová do té doby žila s Chávezovým bodyguardem Walterem Gavidiou a měla s ním tři děti.
Poklidný ceremoniál se odehrál jen pár měsíců poté, co zemřel Hugo Chávez a Maduro převzal otěže země. Již tehdy se začalo spekulovat, že Maduro, který byl před revolucí řidičem autobusu, se stane pouhou loutkou v rukou Floresové.
Prezidentova manželka se v roce 2012 stala vrchní prokurátorkou Venezuely a v této funkci zůstává doteď. Během posledních šesti let již byla obviňována z maskování zločinů a v srpnu loňského roku na ni USA uvalily sankce kvůli zakrývání korupce, pašování drog a porušování lidských práv.
„Prezident Maduro však spoléhá na svůj vnitřní kruh lidí, kteří jej udržují u moci, zatímco jeho režim systematicky plundruje zbytky venezuelského bohatství,“ uvedl pro média ministr financí USA Steven Mnuchin. Na Florisovou následně uvalila sankce i Kanada a Panama.
Spojení s drogovými kartely
První dámu však tyto sankce trápí minimálně. Přestože byla mnohokrát obviňována vládami latinskoamerických států z obchodování s drogovými kartely, nic se nezměnilo. A to ani v momentě, kdy v roce 2015 byli na Haiti zatčeni její dva synovci Efrain Antonio Campo Flores a Francisco Flores de Freitas americkou protidrogovou policií.
Oba byli vychováváni Floresovou a žili v Madurově sídle. V soudních dokumentech v případu tehdy stálo, že se mladíci pokusili prodat drogy o hodnotě 20 milionů dolarů, „aby udrželi svou rodinu u moci“. Nakonec si za pašování kokainu vysloužili 18 let za mřížemi.
  |
Floresová si však roli generální prokurátorky vykládá po svém. Nebojí se kritiky, libovolně dosazuje své známé do předních pozic v zemi a zastrašuje opozici.
„Cilia je velice inteligentní a ambiciózní žena. Poporovala režim od prvního dne,“ připomněl novinář a politický aktivista Noris Argotte pro Fox News. „V provládních médiích je vyobrazována jako bojovnice. Opozice ji pak vnímá jako ženu, která využila své pozice k zisku luxusu.“
Image perfektní ženy
Floresová si od nástupu k moci buduje image ideální ženy. Na veřejnosti se nechává vychvalovat od prezidenta, nechává se fotit, jak s ním hraje šachy či jak se drží za ruce. První dáma dokonce moderovala televizní show, ve které trávila čas s příjemci sociální pomoci od venezuelské vlády.
Zemí od začátku letošního roku zmítají demonstrace. 23. ledna se totiž při masových demonstracích prohlásil za prezidenta Juan Guaidó. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak to stanoví ústava.
Nový mandát Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vzešel z loňských květnových voleb. Ty velká část opozice bojkotovala s tím, že jsou neregulérní. Řada opozičních lídrů se jich ani účastnit nemohla, někteří byli ve vězení, jiní dostali zákaz ucházet se o veřejné funkce. Volby jako nedemokratické kritizovala i EU a řada amerických zemí, včetně USA.
