4. února 2019 10:32, aktualizováno  15:08 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Španělsko, Francie, Británie, Rakousko. Více než desítka států uznala Guaidóa prezidentem Venezuely

Šéf venezuelské opozice Juan Guaidó. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf venezuelské opozice Juan Guaidó. | foto: Reuters

Caracas/Madrid Více než desítka států EU, včetně České republiky, se v pondělí připojila ke dvacítce amerických zemí, v čele s USA, které už dříve uznaly šéfa venezuelského parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem. Podle nich má tento opoziční lídr jako dočasná hlava Venezuely legitimitu uspořádat svobodné volby.

Jako první v pondělí oficiálně oznámil uznání španělský premiér Pedro Sánchez, posléze tak učinily Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko a Portugalsko. Krok kritizovalo Rusko, které uznání označilo za vměšování do vnitřních záležitostí a které podporuje prezidenta Nicoláse Madura.

Lídr venezuelské opozice Juan Guaidó.
Projev venezuelského prezidenta Madury.

„Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely,“ řekl dnes na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez. Učinil tak poté, co dal před osmi dny lhůtu Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. K ultimátu se připojilo i několik dalších evropských zemí. Guaidó v pondělí v reakcích na Twitteru začal postupně děkovat vládám, které ho uznaly. „Společně dosáhneme přechodné vlády a svobodných voleb na cestě k demokracii,“ napsal mimo jiné.

04.února 2019 v 10:09, příspěvek archivován: 04.února 2019 v 10:30

Nicolas Maduro has not called Presidential elections within 8 day limit we have set. So UK alongside European allies now recognises @jguaido as interim constitutional president until credible elections can be held. Let’s hope this takes us closer to ending humanitarian crisis

Maduro, jehož režim je kritizován za porušování lidských práv, pronásledování opozice i za výrazný podíl na hluboké ekonomické krizi v zemi, ultimátum evropských zemí odmítl. Nabídl jen uspíšení parlamentních voleb. To ale opozice odmítá jako bezpředmětné. 

Venezuela má prezidentský systém a parlament ovládá opozice už od ledna 2016. Od té doby ale Maduro práci parlamentu blokuje s pomocí nejvyššího soudu. Do něj si vládní socialistická strana navolila příznivce těsně po prohraných volbách v prosinci 2015, když ještě fungoval starý parlament, v němž měla většinu.

Maduro nesložil přísahu před parlamentem, jak stanoví ústava

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstrací. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb a také proto, že Maduro složil přísahu před nejvyšším soudem, a nikoli před parlamentem, jak to stanoví ústava. Podle ní šéf parlamentu přebírá vedení země do uspořádání nových voleb, pokud se prezident z nějakého důvodu neujme úřadu. Maduro se sice úřadu ujal, podle opozice ale neregulérně.

Nový mandát Nicoláse Madura, který je prezidentem od roku 2013, vzešel z loňských květnových voleb. Ty velká část opozice bojkotovala s tím, že jsou neregulérní. Řada opozičních lídrů se jich ani účastnit nemohla, někteří byli ve vězení, jiní dostali zákaz ucházet se o veřejné funkce.

 Volby jako nedemokratické kritizovala i EU a řada amerických zemí, včetně USA. Spojené státy také minulý měsíc Guaidóa jako prvního uznaly novou hlavou státu, po nich to učinily dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.

04.února 2019 v 11:11, příspěvek archivován: 04.února 2019 v 11:13

Dnes předkládám vládě návrh na uznání Juana #Guaidó za prozatímního prezidenta Venezuely, který by měl dovést zemi ke svobodným a demokratickým volbám. Svůj postoj ČR koordinuje s dalšími zeměmi #EU.

Kromě Španělska v pondělí uznala Guaidóa úřadujícím prezidentem například německá kancléřka Angela Merkelová. „Očekáváme, že uspořádá volby co možná nejdříve, je legitimním prezidentem pro tento úkol,“ řekla v pondělí novinářům při návštěvě Tokia Merkelová. Uznání Guaidóa v pondělí oznámili i francouzský prezident Emmanuel Macron, ministři zahraničí Švédska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Portugalska či rakouský kancléř Sebastian Kurz.

EU jako celek zatím Guaidóa společně prezidentem neuznala, ač už dříve její představitelé opakovaně uvedli, že podporují venezuelskou opozici v boji za svobodné volby. Guaidóa uznali za prezidenta poslanci Evropského parlamentu v rezoluci. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová minulý týden uvedla, že EU k Venezuele utvoří mezinárodní kontaktní skupinu. Ta má tento čtvrtek poprvé zasedat v Montevideu a spolu s Uruguayí a Mexikem, které zatím podporují Madura, se chce snažit o zprostředkování jednání znesvářených stran ve Venezuele.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz