„Moje šance, že se stanu premiérem, jsou jen o trošku lepší, než že budu popraven frisbeem, oslepen špuntem od šampaňského, zamčený v lednici, nebo reinkarnovaný jako oliva,“ pronesl v roce 2012 tehdejší starosta Londýna Boris Johnson. Trvalo jen sedm let a funkci skutečně získal. V úterý byl ohlášen novým šéfem Konzervativní strany a ve středu zamíří do Buckinghamského paláce, aby od královny dostal pověření a stal se premiérem Spojeného království.
‚Nech můj zas*** laptop na pokoji.‘ Policie jela do bytu kandidáta na premiéra Johnsona, kvůli hlasité hádce |
Johnsonův vzestup k moci se očekával už dlouho. Deník The Washington Post nového šéfa Konzervativní strany nazval „potomkem bohatství a privilegií“. Chodil na prestižní školu Eton a následně na Oxford. Po studiích se díky rodinným kontaktům v roce 1987 dostal do deníku The Times, kde začal novinářskou kariéru, na níž později politicky navazoval.
Z média byl několika měsících vyhozen. Přišel totiž se zprávou o objevení utajeného paláce anglického krále Edwarda II., ve které napsal, že král měl uvnitř intimní vztah s Piersem Gavestonem, vévodou cornwallským. Gaveston byl ale po smrti ještě před stavbou budovy.
Protože však Boris Johnson uměl čtenáře zaujmout, brzy poté nastoupil do deníku Daily Telegraph. Jako korespondent z Bruselu přinášel pravidelně jízlivé zprávy o přehnaných požadavcích Evropské unie, čímž si naprosto získal pravicové publikum. Vybudoval si pověst senzacechtivého novináře, který však zároveň práci zanedbával. A touha po senzaci jej dovedla až do momentu, kdy si zprávy jednoduše vymyslel.
  |
„Bylo to k naštvání. Začal přicházet s neuvěřitelnými příběhy, které se nakonec ukázaly, jako naprosto smyšlené,“ uvedl pro média europoslanec Bill Newton Dunn a vzpomněl si i na jeden titulek - „Brusel najímá čichače, aby zajistil, že eurohnůj zapáchá stejně“.
Od novinařiny přešel tehdy sedmatřicetiletý Johnson k politice v roce 2001. Rozhodl se získat místo v poslanecké sněmovně a uspěl. V čele obvodu Henley v Oxfordshiru stál až do roku 2008, kdy ve volbách získal post starosty Londýna.
Nevybíravý slovník
Johnson se však především proslavil svými často velice nevybíravými výroky. Například v roce 2016 na sjezdu Konzervativní strany uvedl, že by britští podnikatelé měli investovat v Libyi, kde probíhala občanská válka. „Jediné, co je třeba udělat, je odklidit mrtvá těla,“ uvedl tehdy Johnson a následně sklidil velkou kritiku.
Britský deník The Times dokonce připravil kvíz se šedesáti šílenými výroky, aby čtenáři hádali, zda je pronesl Boris Johnson, nebo si je vymysleli sami redaktoři. Pouze jeden byl smyšlený. Novináři připomněli třeba výrok na adresu bývalého premiéra Tonyho Blaira („Je směsicí Harryho Houdiniho a sádelnatého prasete. Je sotva člověkem.“), ruského prezidenta Vladimira Putina („Přestože vypadá jako domácí skřítek Dobby, je bezohledný a manipulativní tyran.“) či Hillary Clintonové („Má na blond obarvené vlasy a našpulené rty a kovově modrý pohled, jako sadistická sestra z psychiatrie.“).
Do paměti běžných lidí se pak zapsal především v roce 2012 během olympijských her v Londýně. Jako tehdejší starosta města chtěl provést lanový skluz u Victoria Parku. V půlce 45metrové cesty však přišel o rychlost a zasekl se. Johnson tak visel několik minut nad hlavami diváků, než se organizátorům podařilo starostu z lana dostat dolů. Mírnou ostudu způsobil také v Japonsku během rugby s dětmi, když jednoho chlapce srazil na zem.
Z pozice starosty se pak vrátil zpět k celonárodní politice v roce 2016, kdy začal aktivně podporovat kampaň za odchod Velké Británie z EU. A jeho hvězda nadále stoupala. Společně s Nigelem Faragem se stal hlavní tváří ‚Vote Leave‘ a po vítězství v referendu začal pomýšlet na nejvyšší post.
Nakonec však konzervativci zvolili do Downing Street 10 Theresu Mayovou a úspěšný politik Johnson se stal „pouze“ ministrem zahraničí. Kvůli rozdílným pohledům na brexit se však s pozicí ve vládě rozloučil v roce 2018 a čekal na příležitost v pozadí. Ta přišla právě díky selhání vyjednávání o brexitu a Johnson se chopil moci.
Vítězství však nebylo jasné. V průběhu volby lídra Konzervativní strany se totiž objevily zprávy o tom, že Johnson je nevěrný své přítelkyni Carrie Symondsové a v jejím bytě dokonce musela zasahovat policie. Se Symondsovou Johnson žije od loňského roku poté, co mu selhalo manželství s Marinou Wheelerovou, se kterou má čtyři děti.
Johnsonovi vítězství, rezignace ministrů
Ve stranickém hlasování nakonec Johnson zvítězil. Získal 92 153 hlasů (jeho rival, ministr zahraničí Jeremy Hunt, přibližně polovinu), a stal se tak předsedou Konzervativní strany. Ve středu na pozici předsedy vlády rezignuje dosavadní premiérka Theresa Mayová a Boris Johnson půjde za královnou, aby se stal novým premiérem.
Již v pondělí na protest proti očekávanému Johnsonovu vítězství odstoupil náměstek ministra zahraničí Alan Duncan. Další rezignace na vládní posty zřejmě budou brzy následovat. Podle deníku The Telegraph se po oznámení jména budoucího premiéra očekává až 12 demisí.
Rezignovat má například ministr financí Philip Hammond či ministr spravedlnosti David Gauke. Víkendové spekulace o tom, že se v případě vítězství exministra zahraničí svého postu vzdá, v pondělí potvrdil také ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, jenž se rovněž zapojil do boje o křeslo lídra konzervativců.
Kdo je Boris Johnson
|
