To, co na první pohled může vypadat jako kosmetická administrativní změna, ve skutečnosti má dalekosáhlé důsledky. Statut unijního teritoria znamená přímou správu z Nového Dillí, což centrální indické vládě umožní daleko snadněji vykonávat její vůli.
Až do zrušení článku 370 indické ústavy, ke kterému došlo 5. srpna 2019, požívala totiž indická část Kašmíru vysoké autonomie: oblast měla vlastní ústavu, schvalovala své zákony nebo ovlivňovala vlastnictví půdy. S tím je nyní konec.
Indický Kašmír oficiálně ztratil autonomii a byl rozdělen, usilovali o to buddhisté |
Život v Kašmíru zůstává od počátku srpna z velké části paralyzován: indická vláda v očekávání nepokojů tehdy poslala do regionu další tisíce vojáků, uvěznila stovky lidí, omezila svobodný pohyb po regionu a prostřednictvím blokády telekomunikačních a mobilních služeb se snažila oblast informačně odříznout od světa. Komunikační blokáda byla částečně uvolněna teprve před několika týdny; přístup k internetu ale zůstává omezen.
Sporné území Kašmíru.
Rozvoj nebo kolonizace?
Původní svazový stát Džammú a Kašmír byl jediným územím Indie, kde většinu obyvatel tvořili muslimové. Tato většina zůstává zachována v nově vzniklém teritoriu Džammú a Kašmír, zmenšeném ovšem o hornatý a řídce osídlený Ladákh, kde žijí zhruba ve stejných počtech muslimové a buddhisté. V čele obou teritorií nyní stojí centrální vládou jmenovaní guvernéři.
Právě buddhisté v Ladákhu (kteří ovšem čítají pouze asi 100 000 lidí z celkem více než 12 milionů obyvatel indického Kašmíru) včera nové administrativní členění přivítali. Mezi muslimskými komunitami Kašmíru včera podle serveru BBC vládl napjatý klid a v hlavním městě Šrínagaru byla většina obchodů, restaurací a kanceláří na protest zavřená.
Indičtí a pákistánští vojáci se dostali do přestřelky v Kašmíru, nejméně osm je jich zraněných |
Indická vláda oficiálně zdůvodňuje změnu statutu Kašmíru nutností modernizace ekonomicky zaostalého regionu i potřebou lepší kontroly nad bezpečností (Indové v minulosti obviňovali kašmírské úřady z toho, že tolerovaly činnost místních muslimských teroristických skupin). Centrální úřady též tvrdí, že je nezbytná lepší kontrola nad alokací finančních prostředků, které do regionu z Nového Dillí proudily.
„Konečně i Kašmířané budou nyní moci zažívat kladné stránky indického federalismu (...) Postavíme nové školy, nemocnice, silnice i železnice a hospodářský rozvoj dosáhne dosud netušené úrovně,“ prohlásil včera indický premiér Nárendra Módí. Právě jeho vládnoucí Indická lidová strana (BJP) změny v Kašmíru iniciovala.
Kašmírští muslimové jsou však přesvědčeni o tom, že indická vláda pod rouškou správních změn chce do regionu organizovat imigraci hinduistického obyvatelstva tak, aby muslimové časem přišli o početní většinu. Panují též obavy ze záborů půdy novoosídlenci (lidé z ostatních částí Indie dosud v Kašmíru nesměli půdu nabývat).
Zrušení autonomie indické části Kašmíru a následné rozdělení opakovaně kritizoval i Pákistán, který v současnosti ovládá západní díl sporného území někdejšího knížectví Kašmír. Předseda pákistánské vlády Imran Chán vyjádřil mj. obavy z „etnických čistek na muslimském obyvatelstvu“.
Od rozdělení Britské Indie (1947) vedla Indie s Pákistánem o Kašmír již dvě války; od roku 1989 si tamější násilnosti vyžádaly životy asi 70 000 lidí.
