„Sešli jsme se jako nový parlament, abychom prolomili patovou situaci a konečně dotáhli brexit do konce,“ řekl v pátek v Dolní sněmovně premiér Boris Johnson. Vyzýval britské politiky i veřejnost, aby už opustili nálepky „zůstat“ či „odejít“ v otázce brexitu, přijali, že na odchod Spojeného království v Evropské unie pod jeho vládou dojde a posunuli se dál.
Poslanci totiž v pátek probírali Johnsonovu dohodu o brexitu, která má zemi „posunout vpřed“. Nový zákon, který premiér parlamentu předložil, převádí dohodu do britského práva.
Premiér tento zákon představil už v říjnu letošního roku, ale nebyl schopný je protlačit parlamentem. Došlo na rebelie konzervativních poslanců a nakonec krize kolem brexitu vyeskalovala až v předčasné volby. V nich Johnson suverénně porazil své oponenty a disponuje bezpečnou většinou. Nebylo tak překvapením, když tentokrát zákon prošel bez komplikací.
  |
Dolní sněmovna v pátek debatovala pouze o hlavních principech celé dohody a v druhém čtení je schválila a poslala do Sněmovny lordů (obdoba českého senátu). Detaily zákona budou podle BBC rozebírat poslanci začátkem ledna, až se sněmovna sejde po vánoční přestávce. Boris Johnson slíbil, že zákon o brexitu protlačí přes zákonodárce do 31. ledna.
Podle opozice je však Johnsonova dohoda „strašná“ a „škodlivá pro zemi“. „Tato dohoda se stane beranidlem, které nás dostane k větší deregulaci trhu a směrem k toxické dohodě s Donaldem Trumpem, která prodá náš zdravotnický systém a zvedne ceny léků. Jsme si jistí, že existuje lepší a férovější cesta pro Británii,“ řekl včera v parlamentu lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn Labouristé se také obávají negativních dopadů na Severní Irsko, u nějž se změní hraniční kontroly a bude více vyčleněné z království, a omezení práv pracujících, které konzervativci z dohody vypustili.
Labouristický stínový ministr pro brexit Matthew Pennycook včera prohlásil, že podpora brexitu podle vládních představ bude znamenat „nejtvrdší možnou formu brexitu kromě odchodu úplně bez dohody“.
Británie se chystá ukončit své členství v EU k 31. lednu 2020. Do konce roku pak má následovat přechodné období, během něhož se navenek téměř nic nezmění. Přestože původně mělo přechodné období trvat i několik let a vyjednavači obou stran měli zajistit poklidný rozvod Británie a EU, premiér Johnson se rozhodl jinak.
Do zákona o brexitu totiž nechal zakomponovat část, která nadále umožní tvrdý brexit. Jasně totiž zakotví prodloužení přechodného období po odchodu Británie z EU a to stanoví na konec roku 2020. Podle hlasů zaznívajících nejen z Bruselu je ale 11 měsíců na tak komplexní dohodu příliš málo. Mluvčí opozičních labouristů pro otázky brexitu Keir Starmer označil Johnsonův plán za „bezohledný a nezodpovědný“.
