Partnerskou smlouvu o ekonomické, obchodní a kulturní spolupráci podepsali pražský primátor Zdeněk Hřib a starosta tchajwanského hlavního města Tchaj-peje Kche Wen-če v pondělí. Praha loni v říjnu ukončila sesterskou smlouvu s čínskou metropolí Pekingem kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává politiku jedné Číny.
  |
Tchaj-wan je pro Číňany nejcitlivější diplomatickou záležitostí. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení samostatnosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Praha a tchajwanská Tchaj-pej podepsaly partnerskou smlouvu. Obě města spojuje mnohé, uvedl primátor Hřib |
Vláda Šanghaje v prohlášení uvedla, že pražské vedení udělalo mnoho chybných kroků ohledně klíčových otázek týkajících se Číny, jako je například Tchaj-wan. „Svévolně se vměšuje do čínské vnitřní politiky a veřejně se staví proti principu jedné Číny. Vláda města Šanghaj a jeho lid proti tomu důrazně protestují,“ uvedla šanghajská vláda.
Vzhledem k tomu, že už neexistují nezbytné politické předpoklady, pozastavuje Šanghaj s okamžitou platností všechny kontakty s Prahou, dodalo šanghajské vedení.
Přistávání na mrakodrapech
Spolupráce s čínskou Šanghají dosud pro Prahu podle primátora významný přínos neměla. Do budoucna se jí ale české hlavní město nebrání. Spolupráce s tchajwanskou Tchaj-pejí je v současné chvíli přínosnější, uvedl v úterý pražský primátor Zdeněk Hřib.
„Spolupráci se Šanghají se nebráníme, ale dosavadní spolupráce spočívala pouze v tom, že společnost Home Credit zaplatila školení šanghajských záchranářů od pražské záchranky. Za to se čeští záchranáři učili přistávat na mrakodrapech, což není v Praze zrovna využitelné,“ uvedl Hřib.
České ministerstvo zahraničí o protestu Šanghaje ví. O tom, že by čínská strana chystala nějaké další odvetné kroky, ale nemá informace. „Dalo se to očekávat. Na reálné dopady přerušení styku ze strany Šanghaje si budeme muset počkat. Nicméně platí, že rozhodnutí o partnerství mezi městy jsou na demokraticky zvolených komunálních politicích. Cílem České republiky je prosazovat své ekonomické zájmy vůči všem partnerům,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Podle primátora Hřiba má pozastavení partnerské smlouvy s Šanghají nyní pro Prahu jediný dopad. „Home Credit už nebude moci používat pražskou záchranku jako sponzorský dárek v rámci svého byznysu se spotřebitelskými půjčkami v Číně,“ uvedl Hřib.
Šanghaj je s počtem více než 24 milionů obyvatel, kteří žijí na rozloze 6341 kilometrů čtverečních, nejlidnatějším městem Číny a patří mezi čtyři čínská města pod ústřední správou. Hrubý domácí produkt (HDP) Šanghaje v roce 2018 přesáhl 494 miliard dolarů (11,2 bilionu Kč) a na celkovém HDP Číny se podílel 3,6 procenta. Praha má přes 1,3 milionu obyvatel a rozlohu 496 kilometrů čtverečních, v roce 2018 vytvářelo hlavní město přes 25 procent HDP České republiky.
Peking vypověděl sesterské partnerství s Prahou, základy pro něj už prý neexistují |
Podle Hřiba je spolupráce s Tchaj-pejí pro město přínosnější. „Je nám velikostně i hodnotově mnohem blíže než Šanghaj a již jsme se shodli na konkrétních projektech spolupráce. Kromě memoranda o povýšení vztahů mezi Prahou a Tchaj-pejí na úroveň sesterských měst bylo v pondělí také podepsáno memorandum mezi zoologickými zahradami, memorandum týkající se oblasti turismu. Memorandum o spolupráci v technologické oblasti podepsala i tchajwanská firma Mitac a česká firma Monet+,“ uvedl primátor.
Hřib rovněž uvedl, že nechce, aby Praha byla zatahována do čínské politiky, jako se tomu stalo v případě dnes již ukončené smlouvy s Pekingem. Minulé vedení města V ní schválilo klauzuli, že Praha uznává jednotu Číny. Nynější vedení ji chtělo odstranit. Peking následně smlouvu vypověděl.
Partnerskou smlouvu podepsali pražský primátor Zdeněk Hřib a starosta tchajwanského hlavního města Tchaj-peje Kche Wen-če v pondělí. Tchaj-wan je pro Číňany nejcitlivější diplomatickou záležitostí a považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Vláda Šanghaje v prohlášení uvedla, že pražské vedení udělalo mnoho chybných kroků ohledně klíčových otázek týkajících se Číny.
Výběr sporných momentů ve vztazích ČR a ČínyKritika Prahy ze strany Číny: Na začátku října 2019 Praha a Peking z podnětu pražského magistrátu vzájemně vypověděly sesterskou smlouvu kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává jednu Čínu. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a starosta tchajwanského hlavního města Tchaj-peje Kche Wen-če letos 13. ledna podepsali partnerskou smlouvu o spolupráci mezi oběma městy a čínská finanční metropole Šanghaj dnes v reakci oznámila, že pozastavuje veškeré oficiální styky s Prahou. Šanghajská vláda v prohlášení uvedla, že pražské vedení udělalo mnoho chybných kroků ohledně klíčových otázek týkajících se Číny, jako je například Tchaj-wan. Odložení česko-čínského obchodního fóra: Česko-čínské obchodní fórum plánované na konec loňského roku bylo odloženo. Čínská strana zástupcům Pražského hradu naznačila, že je to kvůli krokům a postojům předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a primátora Hřiba. Kubera má letos v plánu navštívit s podnikatelskou delegací Tchaj-wan, za což ho zkritizoval také prezident Miloš Zeman, podle kterého druhý nejvyšší ústavní činitel jedná proti ekonomickým zájmům ČR. Podle hlavy státu bude mít Kuberova cesta dopad na české firmy v Číně. Zeman v Číně: Miloš Zeman ve funkci prezidenta intenzivně podporuje rozvíjení vztahů s Čínou. Od nástupu do funkce tuto zemi navštívil už pětkrát, naposledy loni v dubnu. Zeman však oznámil, že se nezúčastní čínského dubnového summitu 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy, a požádá vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho v Číně zastoupil. Jedním z prezidentových důvodů jsou chybějící čínské investice v Česku. "Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál," řekl Zeman. Zrušená turné českých hudebních těles: Čína loni zamítla domluvená turné několika českých hudebních těles, která spojuje s českou metropolí. Prvním z nich byl orchestr PKF - Prague Philharmonia. Povolení následně nedostaly Pražákovo kvarteto, Symfonický orchestr Českého rozhlasu (Prague Radio Symphony Orchestra) a hudební soubor Guarneri Trio Prague. Proti rušení koncertů českých hudebních těles se v září 2019 na schůzce s čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem ohradil ministr kultury (a někdejší šéf diplomacie) Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle něj tyto kroky poškozují obraz Číny u české veřejnosti a velvyslanec jako zástupce čínské strany v ČR nese za tyto kroky odpovědnost. Mluvčí čínské ambasády v polovině září uvedl, že prvotní příčina sporu je na straně ČR. Požadovaný odchod tchajwanského diplomata: Na loňském novoročním setkání primátora Hřiba s diplomatickým sborem usiloval čínský velvyslanec o odchod tchajwanského diplomata, Hřib to ale odmítl. Vyplynulo to z tiskové zprávy pražského magistrátu o Hřibově loňské březnové pracovní cestě na Tchaj-wan. V březnu 2019 tehdejší ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO) na popud čínského velvyslance nechala vykázat zástupce Tchaj-wanu z jednání zahraničních investorů se zástupci ministerstva, opozice ji za to pak ostře kritizovala a vyzvala k odstoupení. Nóta českého velvyslance: Týdeník Respekt v červenci 2019 napsal, že nový český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík požádal čínskou stranu o schůzku, na které chtěl vysvětlit nedávné negativní kroky Číny vůči ČR. Po dvou týdnech čekání jej místo odpovídajícího partnera přijala řadová pracovnice ministerstva zahraničí a potvrdila, že čínský postup je přímou reakcí na kroky českých politiků v Praze. Zadržení Tchajwanci: České ministerstvo vnitra udělilo loni v červenci mezinárodní ochranu osmi zadrženým Tchajwancům, jejichž vydání požadovala Čína kvůli tomu, že údajně v Praze založili gang, který postupně vylákal ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu přes 60 milionů korun. České soudy dříve vydání označily za přípustné. Pražský městský soud na základě rozhodnutí Ústavního soudu v prosinci propustil Tchajwance z vazby. Kauza Huawei: V prosinci 2018 vydal český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu. Kvůli případu se sešli premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem. Prezident Zeman loni v dubnu při návštěvě Číny uvedl, že Česká republika se v kauze Huawei chová servilně, a vedení firmy ujistil svou solidaritou. Prohlášení čtyř: V říjnu 2016 po schůzkách některých českých politiků s tibetským duchovním dalajlamou podepsali český prezident, premiér a předsedové obou komor parlamentu prohlášení, ve kterém zdůrazňovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka k Číně, a zároveň vyzdvihovali vztahy obou zemí. Tento dokument posléze kritizovalo 15 českých nevládních organizace, které ve svém stanovisku na agresu signatářů prohlášení mimo jiné napsaly: "Svou servilitou mohou spíše přispět ke znevážení české zahraniční politiky v očích české a světové veřejnosti, nežli její místo upevnit." Návštěva čínského prezidenta: Pobyt Si Ťin-pchinga v březnu 2016, první návštěvu hlavy Číny v ČR či Československu, provázely protesty proti čínské lidskoprávní politice i potyčky demonstrantů s čínskými aktivisty. Lidé protestovali poškozením čínských vlajek vyvěšených cestou z letiště, na Kampě se odehrála akce proti sbližování Česka a Číny, demonstranti poté zamířili k Hradčanskému náměstí, kam je ale policie nepustila. Organizátoři podali dvě správní žaloby za 13 lidí a skupina senátorů podepsala stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). V březnu 2017 pražský Městský soud žalobu pravomocně zamítl. Ústavní soud loni v lednu vyhověl stížnosti Martina Bursíka a dalších tří lidí, spis se poté vrátil k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) a posléze k Městskému soudu v Praze. Incident s tibetskou vlajkou: Soudní dohru měl i incident, při němž dva Číňané vytrhli během návštěvy čínského prezidenta demonstrantce tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Nejvyšší soud (NS) zrušil pravomocné rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze, podle nichž nešlo o loupež či jiný trestný čin. Pražský městský soud loni v říjnu pravomocně rozhodl o tom, že incident s tibetskou vlajkou nebyl trestný čin. |
