ilustrační snímek | foto: Shutterstock
Úmrtnost na zhoubné nádory přitom rostla téměř celé 20. století, hnaná vpřed především nárůstem počtu rakoviny plic u kuřáků. Vrcholila v roce 1991 a od té doby v USA počet těch, kteří podlehli rakovině, klesá. Za poslední čtvrtstoletí o 27 procent, což je celkem o 2,6 milionu zmařených životů méně.
Ale co je hlavní: stejný vývoj v počtu úmrtí na rakovinu lze pozorovat i v Česku. Jen s tím rozdílem, že křivka úmrtnosti vrcholila až v roce 2003 a od té doby klesá. „Dá se říct, že trendy jsou prakticky totožné. Roste nám hlavně prevalence, což je vlastně počet rozléčených pacientů. To je známka toho, že lidé neumírají, ale přežívají a zůstávají v lékařské péči,“ řekla LN profesorka Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti.
Češi vyvinuli kúru na rakovinu. Pacienti již za léčbou nemusí za hranice |
Potvrzují to i poslední čísla, která LN poskytl Ústav pro zdravotnické informace a statistiku. V roce 2010 zemřelo na rakovinu 27,8 tisíce Čechů a i v roce 2017 to bylo podobné číslo – 27,3 tisíce. Jenomže v roce 2010 žilo jen 440 tisíc onkologických pacientů, zatímco v roce 2017 se léčilo na rakovinu 580 tisíc lidí. To znamená, že dnes méně pacientů umírá a více jich přežívá.
I to je důležité. „Češi se dožívají vyššího věku než Američané při méně než polovičních nákladech na zdravotnictví,“ upozornil David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Poukázal tím na fakt, že Američané ročně dají na zdravotnictví více než 17 procent hrubého domácího produktu. Naděje na dožití při narození tam přitom činí 78,6 roku, což je o půl roku méně než v Česku, kde na tento účel jde jen sedm procent HDP.
Důvod, proč stále méně lidí umírá na rakovinu, souvisí především s omezováním kouření, ale také s časnějším odhalování nádorů a s novými i lepšími terapiemi.
Umělá inteligence je úspěšnější v diagnóze rakoviny prsu, informuje britská studie |
Rakovina plic, kterou kouření zapřičiňuje, je největším zabijákem. Na její vrub v roce 2019 připadlo v Americe každé čtvrté úmrtí na tuto nemoc. Na druhém místě v žebříčku nádorů, které si vyžádají nejvíce lidských životů v USA, jsou karcinomy prostaty u mužů a prsou u žen. Třetí příčku u mužů i žen zaujímají nádory tlustého střeva a konečníku.
V Česku se novotvary v letech 2013 až 2017 podílely celkem na 25 procentech všech úmrtí. Nejčastější příčinou skonu na novotvary byly karcinomy plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prsu u žen a prostaty u mužů. Tyto nádory dohromady byly příčinou více než poloviny úmrtí onkologických pacientů.
V případě rakoviny plic zaznamenali američtí onkologové pokles úmrtnosti o 48 procent u mužů mezi lety 1990 a 2016, u žen pak o 23 procent mezi lety 2002 a 2016. „Rozdíly odrážejí odlišné historické vzorce pro užívání tabáku, kdy ženy začaly kouřit hromadně až mnohem později než muži a návyk opouštěly mnohem pomaleji,“ uvedla Americká onkologická společnost (American Cancer Society).
Pacienti s rakovinou slinivky nemají všude stejný přístup k léčbě |
Časné odhalování nádorů pak přispělo k tomu, že úmrtnost na rakovinu prsu u žen v Americe poklesla o 40 procent mezi lety 1989 a 2016. Počet úmrtí na prostatu spadl o 51 procent mezi lety 1993 a 2016. Úmrtí na rakovinu tlustého střeva a konečníku také poklesla od roku 1970 do roku 2016 o 53 procent. Byl to důsledek intenzivnějšího screeningu a zdokonalení léčby.
Tyto trendy se přitom objevují i v Česku. „Mortalita klesá, dá se říct, u většiny tumorů s výjimkou některých zabijáků, jako je slinivka, kde to bohužel dobré není. Je to v souvislosti s časným záchytem, se screeningem a s výrazně zlepšeným terapeutickým postupem, který máme úplně stejný jako Američané,“ dodala Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti.
Významný rozdíl je však v tom, že Češi – na rozdíl od Američanů – stále kouří hodně a zákaz v hospodách zde začal platit teprve nedávno. „Taky se u nás začíná mluvit o tom, že bude hrát roli nekuřácký zákon, ale ještě to není tak dlouhá doba. Dá se ale už říct, že kuřáků je míň a nádorů závislých na kouření ubylo,“ dodala Prausová.
Faktem je, že čtyři z pěti případů rakoviny plic jsou způsobeny kouřením, avšak vdechování tabákového dýmu neškodí jen plicím. Kuřácký zlozvyk se podílí i na rozvoji dalších zhoubných nádorových onemocnění.
Mezi nejčastější patří karcinomy dutiny ústní a hltanu, hrtanu, jícnu, nosu a nosních dutin, žlučníku, slinivky, ledvin, jater, žaludku, střeva, vaječníků a děložního čípku. Kromě toho existují výzkumy, které potvrzují vliv kouření na vznik leukemie nebo rakoviny prsu.
Vznik rakoviny přitom závisí na mnoha faktorech, mohou to být jak dědičné předpoklady, tak špatný životní styl.
Pozitivní zprávou je především to, že se v Česku za posledních deset let snížila úmrtnost na nádory tlustého střeva a konečníku o třetinu. Méně je i nově odhalených nádorů. „U kolorektálního karcinomu je patrný pokles a lze věřit, že v tom hraje velkou roli fakt, že se začal dělat screening, tedy vyšetření zdravé populace a záchyt časných stádií, která dopadají lépe. Už to není stěžejní zabiják, i když pořád má u mužů i u žen významnou roli,“ doplnila onkoložka Prausová.
Pro Čechy i pro Američany je rakovina až zabijákem číslo dvě. Nejčastější příčinou úmrtí v obou zemích jsou choroby oběhové soustavy, jako jsou cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční či kornatění tepen.
Na jejich vzniku se podílí nedostatek pohybu, tučná strava, dlouhodobý stres, obezita, alkohol, kouření či nedostatek spánku. Umře na ně 40 procent Čechů a 45 procent Češek.
