Středa 5. října 2022, svátek má Eliška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zdraví

Pacientů s více nádory přibývá. Je to paradox dobrých výsledků léčby, prohlásil onkolog

Onkolog a radioterapeut, profesor Luboš Petruželka. foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Praha - Říká se, že blesk nikdy neuhodí dvakrát do stejného místa. Pro rakovinu to však neplatí. Stále častěji se stává, že nějaký čas poté, co lékaři pacientovi vyléčí třeba nádor tlustého střeva, se u něj objeví například nádor plic.
  5:00

Umělá inteligence je úspěšnější v diagnóze rakoviny prsu, informuje britská studie

Nejde přitom o návrat již vyléčeného nádoru ani o metastázi původního karcinomu. Je to prostě další výskyt novotvaru, který je na prvním nezávislý. A protože se léčba rakoviny daří, počet takto nemocných Čechů se za posledních 25 let ztrojnásobil. Zprávu o druhé rakovině tak dnes slyší od lékaře asi 8 tisíc lidí ročně. Z počtu všech nově diagnostikovaných zhoubných nádorů tvoří tyto takzvané duplicity celkem už 18 procent. „Je to paradox dobrých výsledků léčby,“ řekl LN přední český onkolog Luboš Petruželka.

Graf: Počty zhoubných nádorů.

To, že se objevují pacienti s druhým či třetím nádorem, je relativně nový fenomén, který souvisí s pokrokem v moderní léčbě rakoviny. Lékaři jsou dnes totiž schopní léčit řadu nádorů tak dobře, že se pacienti dostávají do věku, kdy jim hrozí další karcinomy.

Existuje přitom samozřejmě i skupina onkologických pacientů – je jich zhruba pět až osm procent –, u nichž je onemocnění geneticky podmíněno. Ti si pak s sebou nesou i vyšší riziko dalších nádorů. A totéž riziko je navíc vyšší u těch, kdo už jeden nádor měli.

Žijeme déle, ale s nemocí

Na rakovinu umírá méně lidí. Česko kopíruje pozitivní trend ze Spojených států

Hlavní důvod výskytu druhé rakoviny je však ten, že lidé dnes žijí celkově déle. „Věk sám o sobě je rizikovým faktorem. Od hranice 50 let riziko výrazně narůstá, akumuluje se působení dlouhodobých karcinogenů, imunitní systém už není tak silný, životní styl není úplně takový, jaký by měl být. Neopominutelný je i vliv znečištěného životního prostředí,“ říká Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Současné děti přitom čeká v průměru o osm let delší život, než jaké jsou vyhlídky pro dnešní padesátníky. I v tom má prsty moderní medicína. Internisté jsou totiž schopní lépe zvládat výskyt vysokého tlaku, infarkty a další nemoci srdce.

O tom, že je to zásluha především lékařů, a nikoli třeba výrazné změny v životním stylu, svědčí i to, že podle statistiků se v Česku prodloužila pouze délka života, nikoli počet let strávených v plném zdraví. Za posledních 50 let totiž u nás vzrostla očekávaná průměrná délka dožití o více než osm let – u mužů na 76 let a na 81 let u žen. Zatímco muž ročník 1962 měl při svém narození naději na 62,8 roku života ve zdraví, u chlapečka narozeného v roce 2015 to bylo jen 62,4 roku života ve zdraví. U holčiček je pak počet roků prožitých bez zdravotního omezení i po 50 letech stejný: 63,7 roku.

To tedy znamená, že zmíněných osm let navíc, o které za půl století narostl předpokládaný věk, jehož dosahují členové dané populace, Češi pouze prostůňou.

„Jestliže tedy žijeme déle, není to zásluha naší lepší životosprávy, ale pouze kvalitní medicíny, která nás dokáže udržet déle při životě,“ potvrzuje Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ve Státním zdravotním ústavu.

Zvlášť varovně působí například srovnání se Švédskem. Tamní obyvatelé měli ještě před 50 lety očekávaný počet let života ve zdraví statisticky nižší než Češi. Jejich dnešní ratolesti už však mají naději na to, že prožijí o 12 let delší život bez zdravotních postižení než jejich vrstevníci z Česka. U děvčat pak tento rozdíl činí deset let.

Příčiny jsou nasnadě. Češi se málo hýbou, kouří, pijí alkohol, solí a chybí jim pravidelnější kontrola krevního tlaku. Jejich zdraví tak hodně pustoší civilizační choroby. Světová zdravotnická organizace tvrdí, že člověk dokáže aktivně ovlivnit své zdraví z 80 procent – zbylých 20 procent tvoří neovlivnitelné faktory, jako jsou genetika či nekvalitní zdravotní péče.

Většina vlád selže. Mladí se do deseti let chopí revoluce, soudí Cílek

Premium Václav Cílek, geolog a klimatolog, věří, že se blížíme k civilizačnímu zlomu. Ústí k němu nabalující se krize a vidina...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat