Pátek 24. května 2024, svátek má Jana
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Největším zabijákem v bohatých zemích je rakovina, tvrdí vědci

Doktor - ilustrační foto.

Doktor - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Londýn - Nejčastější příčinou úmrtí v bohatých zemích je nyní rakovina, nikoliv srdeční choroby, jak tomu bylo dříve. Pokud bude současný trend pokračovat, může se rakovina v řádu několika desítek let stát největším zabijákem na světě. S odvoláním na studie publikované v lékařském časopisu The Lancet o tom v úterý informovala agentura Reuters.
  12:14

Závěry vědců byly publikovány ve dvou rozsáhlých studiích. Na základě zkoumaných dat uvádějí, že nastala nová a globální „epidemiologická přeměna“ mezi různými typy chronických onemocnění.

Druhý nejčastější důvod úmrtí

Nových diagnóz rakoviny přibývá, nejčastěji zabíjí rakovina plic

Přestože na kardiovaskulární onemocnění stále na světě umírá nejvíce lidí středního věku (tato onemocnění jsou v celosvětovém měřítku příčinou úmrtí v asi 40 procentech případů), v bohatých zemích nyní rakovina v porovnání se srdečními chorobami zabíjí dvojnásobek lidí.

V roce 2017 byla rakovina v celosvětovém měřítku druhou nejčastější příčinou úmrtí (rakovina byla příčinou smrti ve 26 procentech případů), uvedl spoluautor studie Gilles Dagenais s tím, že s pokračujícím poklesem počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby by se rakovina během několika desítek let mohla stát největším zabijákem na světě.

Rakovina hladoví po dusíku. Jak zničit nádorové buňky?

Z odhadovaných 55 milionů úmrtí na světě v roce 2017, více než 17 milionů lidí zemřelo následkem kardiovaskulárního onemocnění, tedy mimo jiné na selhání srdce, srdeční infarkty či mrtvice. Zhruba 70 procent případů přitom bylo spojeno s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, špatnou stravou či kouřením, tedy s faktory, které lze ovlivňovat správnou životosprávou.

V uplynulých desetiletích ke dramatickému snížení počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby přispěly léky na snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Vyšší počet úmrtí na kardiovaskulární choroby v rozvojových zemích tak podle Dagenaise souvisí zejména s tamní nižší kvalitou zdravotnictví. V chudších zemích bylo podle studií méně lidí hospitalizováno a na srdeční choroby bylo předepsáno méně léků.

Vědci analyzovali údaje z Argentiny, Bangladéše, Brazílie, Kanady, Chile, Číny, Kolumbie, Indie, Íránu, Malajsie, Pákistánu, Filipín, Polska, Saúdské Arábie, Jihoafrické republiky, Švédska, Tanzanie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Zimbabwe.

Autor: