Neděle 17. října 2021, svátek má Hedvika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Největším zabijákem v bohatých zemích je rakovina, tvrdí vědci

Zdraví

  12:14
Londýn - Nejčastější příčinou úmrtí v bohatých zemích je nyní rakovina, nikoliv srdeční choroby, jak tomu bylo dříve. Pokud bude současný trend pokračovat, může se rakovina v řádu několika desítek let stát největším zabijákem na světě. S odvoláním na studie publikované v lékařském časopisu The Lancet o tom v úterý informovala agentura Reuters.
Doktor - ilustrační foto.

Doktor - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Závěry vědců byly publikovány ve dvou rozsáhlých studiích. Na základě zkoumaných dat uvádějí, že nastala nová a globální „epidemiologická přeměna“ mezi různými typy chronických onemocnění.

Druhý nejčastější důvod úmrtí

Přestože na kardiovaskulární onemocnění stále na světě umírá nejvíce lidí středního věku (tato onemocnění jsou v celosvětovém měřítku příčinou úmrtí v asi 40 procentech případů), v bohatých zemích nyní rakovina v porovnání se srdečními chorobami zabíjí dvojnásobek lidí.

V roce 2017 byla rakovina v celosvětovém měřítku druhou nejčastější příčinou úmrtí (rakovina byla příčinou smrti ve 26 procentech případů), uvedl spoluautor studie Gilles Dagenais s tím, že s pokračujícím poklesem počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby by se rakovina během několika desítek let mohla stát největším zabijákem na světě.

Z odhadovaných 55 milionů úmrtí na světě v roce 2017, více než 17 milionů lidí zemřelo následkem kardiovaskulárního onemocnění, tedy mimo jiné na selhání srdce, srdeční infarkty či mrtvice. Zhruba 70 procent případů přitom bylo spojeno s vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, špatnou stravou či kouřením, tedy s faktory, které lze ovlivňovat správnou životosprávou.

V uplynulých desetiletích ke dramatickému snížení počtu úmrtí na kardiovaskulrání choroby přispěly léky na snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu. Vyšší počet úmrtí na kardiovaskulární choroby v rozvojových zemích tak podle Dagenaise souvisí zejména s tamní nižší kvalitou zdravotnictví. V chudších zemích bylo podle studií méně lidí hospitalizováno a na srdeční choroby bylo předepsáno méně léků.

Vědci analyzovali údaje z Argentiny, Bangladéše, Brazílie, Kanady, Chile, Číny, Kolumbie, Indie, Íránu, Malajsie, Pákistánu, Filipín, Polska, Saúdské Arábie, Jihoafrické republiky, Švédska, Tanzanie, Turecka, Spojených arabských emirátů a Zimbabwe.

Autor:

Děti zvládnou všechno, to samé ženy. Muži však nevydrží, říká expert na přežití

Premium Tři dny trvalo pátrání po osmileté Julii z Berlína, která se v neděli ztratila rodičům u Čerchova na Domažlicku. V...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Od perfekcionisty Contadora k Pogačarovi bez nepřátel. Hvězdy očima Kreuzigera

Premium Zažil vládu Contadora i Frooma, řádění Sagana, razantní nástup Pogačara. Během šestnácti let profikariéry se vedle...

Mohlo by vás zajímat