„Připravujeme se na to, že podpis se uskuteční 29. února,“ uvedl ministr zahraničí USA Mike Pompeo. Dodal, že po podpisu by měly následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní. Podmínkou podepsání dohody ale je, aby mu předcházel pokles násilí v Afghánistánu.
Při útoku amerického dronu zahynulo devět afghánských civilistů, cílem měli být Tálibánci |
Spojené státy v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na New York a Washington svrhly vládu Tálibánu nad Afghánistánem.
„Obě strany teď vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podpisem dohody,“ uvedl mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid. Období „sníženého násilí“ má podle něj začít platit od páteční půlnoci místního času. Afghánský prezident Ašraf Ghaní to později potvrdil, když řekl, že omezení násilí se týká afghánských vojáků, členů mezinárodních sil a bojovníků Tálibánu a platit začne o půlnoci místního času (20:30 SEČ).
Vedení Tálibánu vydalo písemné instrukce, které dostali k dispozici novináři. Je v nich výzva, aby se všichni bojovníci hnutí stáhli do defenzivy a nepřemisťovali se do oblastí, jež má pod kontrolou afghánská vláda a mezinárodní síly. Mluvčí Mudžáhid řekl, že později budou vydány pokyny k tomu, jak má situace vypadat po podpisu dohody. Podle Mudžáhida se obě strany dohodnou i na propuštění vězňů. Zástupce Tálibánu v Dauhá řekl, že omezení násilí nelze nazývat příměřím.
Tálibán se chce dohodnout i na propuštění vězňů
„Všechny zúčastněné strany mají právo na sebeobranu, ale po sedm dní nebudou žádné útoky na pozice těch druhých,“ citovala tento zdroj agentura Reuters. Afghánská armáda bude nadále bojovat proti oddílům takzvaného Islámského státu (IS), řekl mluvčí tamní vlády. Dodal, že vojáci připraví odvetu za jakoukoli útočnou akci Tálibánu.
Americká armáda vyzvedla dvě těla ze zříceného letadla v Afghánistánu. Během evakuace se nebojovalo |
Za USA podle ministerstva zahraničí dohodou v Dauhá podepíše Zalmay Khalilzad, který vedl americké vyjednávače. Za Tálibán pak jeho zástupci, uvedl Reuters. Vyjednávači obou stran se scházeli v Dauhá od roku 2018, přičemž v Afghánistánu pokračovaly boje a Tálibán rozšiřoval sféru svého vlivu.
Zprávy, že USA a Tálibán se dohodly na týdenním klidu zbraní, se objevily již dříve.
Dosažení dohody by mohlo být prvním krokem ke stažení části z asi 13 000 amerických vojáků působících v Afghánistánu. Podle stanice CNN se počítá s tím, že v první fázi by se kontingent zúžil na 8600 vojáků. Stalo by se tak 18 let po invazi koaličních vojsk.
V Afghánistánu je nyní zhruba 20 000 zahraničních vojáků, kteří jsou součástí mise NATO a z nichž většina jsou Američané. Podílejí se na výcviku afghánských sil a někteří Američané jsou nasazováni do protiteroristických operací. V Afghánistánu působí i čeští vojáci.
NATO i Rusko krok vítají
Generální tajemník NATO Stoltenberg uvítal ohlášení podpisu dohody jako začátek cesty k „trvalému míru“. „Raduji se z páteční zprávy, že byla uzavřena dohoda o významném zmírnění násilí v Afghánistánu. Jde o zásadní zkoušku odhodlání a schopnosti Tálibánu omezit násilnosti a přispět k míru. Mohlo by to otevřít cestu k jednání mezi Afghánci, k trvalému míru a k záruce, že země se už nikdy nestane útočištěm teroristů,“ sdělil Stoltenberg v prohlášení.
Bojovníci islamistického hnutí Tálibán unesli v Afghánistánu 27 mírových aktivistů |
Zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov řekl, že podpis dohody bude „významný krok v mírovém procesu v Afghánistánu“. Kabulov doufá, že afghánská politická krize způsobená zpochybňováním volebního vítězství prezidenta Ašrafa Ghaního podpis dohody neohrozí. „Skutečná práce začne potom,“ citovala Kabulova agentura RIA Novosti. Na otázku, zda bude přítomen podpisu, řekl, že ano, pokud Rusko dostane oficiální pozvánku.
Vybrané historické milníky Afghánistánu od vyhlášení nezávislosti země:19. srpna 1919 - Po porážce britských vojsk vyhlásil Afghánistán nezávislost. Vlády se ujala konstituční monarchie v čele s dynastií Nádirů. 1973 - V Afghánistánu svržena monarchie a vyhlášena republika. Prezidentem se stal generál Sardar Muhammad Dáúd, poslední představitel královské dynastie Nádirů. 27. dubna 1978 - Převrat pod vedením Lidové demokratické strany Afghánistánu (LDSA); moci se ujal Núr Muhammad Tarakí. V následné občanské válce zabity do roku 1992 na dva miliony lidí a pět milionů Afghánců uprchlo do Pákistánu a Íránu. 30. dubna 1978 - Vyhlášena Afghánská demokratická republika; nastoupena prosovětská socialistická orientace. 16. září 1979 - Moci se chopil Háfizulláh Amín, který nastolil despotický režim (na jeho příkaz byl Tarakí v Kábulu zavražděn). 27. prosince 1979 - Do Afghánistánu vpadla sovětská vojska. Amín byl popraven, ve vedoucích funkcích jej vystřídal Babrak Karmal. Občanská válka se změnila ve válku proti cizí okupaci. 14. dubna 1988 - Podepsány ženevské dohody o Afghánistánu, které vstoupily v platnost 15. května 1988, kdy byl zahájen odchod sovětských vojsk z Afghánistánu. 15. února 1989 - Ukončen odchod sovětských vojsk. Ve válce padlo 14 454 sovětských vojáků, na afghánské straně si válka vyžádala milion lidských životů, pět milionů Afghánců uprchlo do zahraničí. Duben 1992 - Čtyřčlenná koalice generálů armády a hlavního velitele mudžáhidů Ahmada Šáha Masúda sesadila prosovětského prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. V červnu 1992 se prezidentem Afghánského islámského státu stal Burhánuddín Rabbání, vůdce nejsilnější strany Islámské společenství. Sunnitské a šíitské frakce mudžáhidů, které do té doby sjednocoval odpor proti invazi, zahájily krvavou občanskou válku mezi sebou. Červenec 1994 - V jihoafghánské provincii Kandahár vzniklo hnutí Tálibán, které vytvořili afghánští uprchlíci, původně studenti koránu v pákistánských islámských školách. 27. září 1996 - Kábul padl do rukou Tálibánu, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil Afghánistán za "plně islámský stát" řídící se islámským právem šaría. Tálibán oznámil, že popravil bývalého prezidenta Nadžíbulláha a jeho bratra Šáhpura Ahmadzáího. 7. října 2001 - USA a Británie zahájily v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán, který byl reakcí na zářijové útoky na New York a Washington spáchané organizací Al-Káida, která měla základnu v Afghánistánu. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001. 2. prosince 2014 - Ministři zahraničí NATO v Bruselu potvrdili zahájení nové alianční mise v Afghánistánu od 1. ledna 2015. Mise Resolute Support (Rozhodná podpora) nahradila dlouholeté působení mezinárodních sil ISAF a je nebojová. NATO v ní má kolem 16 000 vojáků. 21. února 2020 - Tálibán ohlásil, že podepíše 29. února před mezinárodními pozorovateli v katarské metropoli Dauhá mírovou dohodu se Spojenými státy. Datum potvrdil i šéf americké diplomacie. |
