Když v pondělí náměstek íránského ministra zdravotnictví Irádž Harírčí uklidňoval veřejnost, že některé údaje jsou výrazně nadsazené, pokašlával a pot z tváře si musel utírat tak často, že mu personál k řečnickému pultíku musel donést novou krabici papírových kapesníků. O den později už hlásil, že večer měl horečku, a o půlnoci byl u něj potvrzen koronavirus. „Během několika týdnů ho ale porazíme,“ uklidňoval opět veřejnost.
Osobní příběh vysokého úředníka mohl být nepříjemnou shodou náhod, jenom ale posílil už tak vysokou nedůvěru mnoha Íránců k informacím, jež jim vedení země předkládá. Případná epidemie v Islámské republice by přitom mohla mít negativní dopad na okolní, zaostalejší státy, ale i na stabilitu samotného íránského režimu.
Írán je dnes zemí, která vykazuje po Číně nejvyšší počet mrtvých, oficiálně jich je 26. Když však minulý týden úřady hlásily, že v celé zemi je 12 mrtvých a 47 nakažených, ozval se poslanec Ahmad Amírábádí Farahání, podle nějž jen v samotném poutním městě Komm už v souvislosti s koronavirem zemřelo padesát lidí; následně odevzdal i jmenný seznam údajných 40 obětí.
  |
Mezitím vyšlo najevo i to, že ačkoli Írán o prvních dvou obětech informoval 19. února, ve skutečnosti byl koronavirus zaznamenán už o šest dní dříve. Rozporuplné údaje proto – zjevně i kvůli politickému rozměru celé věci – začala vyšetřovat i Nejvyšší rada národní bezpečnosti.
Ulice íránských měst a hlavně digitální sítě totiž nabízejí nejen pohled na tisíce lidí s rouškami, ale také novou vlnu projevů nedůvěry vůči establishmentu. To vše jen tři měsíce po krvavém potlačení sociálních protivládních nepokojů se stovkami mrtvých.
Počet obětí koronaviru v Íránu se blíží třicítce, prvního nemocného hlásí Bagdád |
„Pak v lednu přišlo lhaní o sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi, nyní volby s mimořádně nízkou účastí, od níž přitom režim vždy odvíjel svou legitimitu. A nakonec koronavirus, kdy spousta Íránců vedení podezírá, že jim opět lže – to vše může v souhrnu režim fatálně poškodit,“ řekl LN vysoce postavený evropský diplomat zabývající se Íránem.
Írán už čelí rostoucím ekonomickým potížím způsobeným především politikou USA, které pod vedením Donalda Trumpa obnovily protiíránské sankce a tvrdým nátlakem nutí k bojkotování Íránu i své spojence a řadu rozvojových zemí. Sankce se mimochodem mohou negativně promítnout i do íránských snah o eliminaci koronaviru. Už loni – před jeho vypuknutím – organizace Human Rights Watch varovala, že ačkoli formálně americké sankce nebrání dovozu zdravotnického materiálu a léků, v realitě takové importy do Íránu výrazně brzdí sankce bankovní, které silně komplikují možnosti, jak za tyto nákupy platit.
První případ koronaviru zaznamenal v Íránu zmíněný Komm, kam ho podle všeho zavlekl z Číny íránský obchodník. Komm je šíitským poutním místem globálního významu, kde k důležitým rituálům tisíců věřících patří i líbání kovové klece nad sarkofágem s ostatky středověké světice Masúme. Úřady se snaží tato místa neustále dezinfikovat, chemikáliemi ošetřily i celé teheránské metro a do kampaně proti viru zapojily svou rozsáhlou, na blízkovýchodní poměry vyspělou zdravotnickou infrastrukturu. Úřady též zrušily páteční hlavní modlitby v Teheránu. Karanténu ale Írán odmítá jako neúčinný nástroj.
Íránské volby ve stínu koronaviru. V týdnu zemřeli dva lidé, volební místnosti jsou ideálním místem pro přenos |
Virus se mezitím ze země rozšířil až do Kanady a ve čtvrtek kvůli cestujícímu z Íránu zaznamenalo první případ také Estonsko. Z Íránu, vesměs přímo z Kommu, už se ale dostal hlavně do řady okolních blízkovýchodních států. Experti varují, že pokud by ve státech, jako jsou Afghánistán, Irák, Sýrie nebo Jemen, propukla kvůli tomu epidemie, mohlo by se v takto slabých a rozvrácených zemích bez patřičného aparátu jednat doslova o pohromu.
Saúdská Arábie už také ve čtvrtek kvůli nepříznivému trendu zakázala poutníkům ze zahraničí cesty do Mekky a Medíny. Takzvaná velká pouť hadždž s až dvěma miliony účastníků připadne až na léto. Úřady nicméně preventivně zakázaly cizincům i tzv. malou pouť, ummru, která se může vykonávat kdykoli v roce.
Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.
