V sázce je 290 parlamentních křesel a zejména to, zda konzervativní vedení Íránu – země, která se v hledáčku světových médií objevovala v minulých měsících tak často jako málokterá jiná – se bude moci i nadále opřít o většinu poslanců.
Výsledek se zdá být předem jasný, konzervativní kandidáti mají zřetelně navrch. Zajímavější než výsledný poměr sil v zákonodárném shromáždění tak možná bude jiné číslo, a to volební účast. Ta nebyla nijak vysoká již při posledních volbách v roce 2016 (62 procent) a nyní půjde zřejmě ještě níže. To pro legitimitu vládnoucí elity není vůbec dobrý signál.
V Íránu zemřeli dva lidé na koronavirus, další jsou v karanténě. Mimo Čínu má nákaza již osm obětí |
„Já k volbám určitě nepůjdu a neznám ze svého okolí nikoho, kdo by to měl v úmyslu,“ řekl reportérovi americké televize CNBC mladý byznysmen z Teheránu Mehdí a pokračoval: „Stejně se nic nezmění, oni rozhodují všechno sami. Parlament je tady jen vtip.“
Mladík tím narážel na komplikovanou dělbu moci v Íránu a výrazem „oni“ myslel mocnou Radu dohlížitelů a zejména takzvaného nejvyššího vůdce, nejmocnější politickou pozici v zemi. Tu zastává od roku 1989 ajatolláh Alí Chameneí a jím jmenovaná dvanáctičlenná Rada dohlížitelů má mimo jiné důležitou pravomoc při připouštění kandidátů k parlamentním volbám. Může je bez udání důvodu z klání předem vyřadit, což se letos stalo v téměř polovině případů z celkem 15 tisíc kandidujících. Podle oponentů režimu šlo vesměs o stoupence reforem.
V zemi se šířily, hlavně přes sociální sítě, výzvy k bojkotu voleb. „Potřebujeme viditelný bojkot voleb jako ráznou odpověď na represivní politiku režimu,“ vzkázala z vězení lidskoprávní aktivistka Narges Mohammadíová, která si odpykává šestnáctiletý trest za „politické zločiny“.
Parlament má právo navrhovat zákony, a pro rozhodující mocenské struktury je proto podstatné mít poslance na své straně. Od islámské revoluce v roce 1979 tomu tak bylo vždy s výjimkou období 2000 až 2004.
Pod americkým tlakem
Výsledek íránských voleb budou se zájmem sledovat jak regionální rivalové Íránu v čele se Saúdskou Arábií, tak za Atlantikem. Spojené státy v posledních letech značně zvýšily tlak na Írán a prostřednictvím tvrdých ekonomických sankcí se nepokrytě snaží podnítit nespokojenost obyvatelstva a následnou změnu režimu.
Loni na podzim íránská vláda čelila masovým nepokojům po omezení subvencí na některé základní zboží včetně benzinu a následném prudkém růstu cen. Demonstrace byly tvrdě potlačeny, o život zřejmě přišly stovky lidí.
K poslední eskalaci napětí mezi USA a Íránem došlo v prvních dnech tohoto roku a vyvolalo ji zabití generála Kásema Solejmáního, šéfa íránských elitních jednotek Kuds, americkým dronem v Bagdádu. Íránci odpověděli útokem na americké vojenské cíle v Iráku, při nichž byly těžce raněny desítky vojáků (USA zpočátku tvrdily, že k žádným „škodám na životech a zdraví“ nedošlo).
Smrt Solejmáního sice populaci navenek semkla, Íránce však následně popudilo neúmyslné sestřelení ukrajinského dopravního letadla revolučními gardami, při němž zahynulo 176 lidí.
Výsledky voleb tak napoví, do jaké míry dramatické události posledních měsíců íránské obyvatelstvo buď semklo kolem vládnoucí elity či naopak jej naladilo proti režimu.
Ovlivní koronavirus volby?
Nečekaný moment vnesla do předvolební kampaně nákaza novým typem koronaviru, která se šíří z čínského města Wu-chan. Ve středu totiž nemoci Covid-19, způsobené právě koronavirem, podlehli dva lidé v íránském šíitském posvátném městě Kom a hlášeno bylo několik dalších případů nákazy. Oba zemřelí byli starší pacienti již oslabení jinými nemocemi.
Íránské ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek vyzvalo k tomu, aby se ve městě nepořádala žádná náboženská shromáždění; v oblasti jsou uzavřeny školy a univerzity. Pátek je přitom pro muslimy posvátný den a před velkými mešitami se zpravidla konají masové modlitby.
Zůstává tedy otázkou, zde se část obyvatelstva nezalekne nebezpečí přenosu nákazy i v souvislosti s cestou do volebních místností, kde se bude koncentrovat na malé ploše mnoho lidí. To riziko přirozeně zvyšuje.
Írán je druhou zemí Blízkého východu, kde dosud byla nákaza koronavirem zjištěna. Devět případů bylo detekováno ve Spojených arabských emirátech. Podle íránské agentury IRNA země zvýšila kontrolu pasažérů na letištích, zejména těch, kteří v posledních dnech pobývali v Číně.
