Neděle 29. března 2020svátek má Taťána 10 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Muslimští hodnostáři ve Francii ustupují islamistům. Macron chce omezit zahraniční imámy

Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Mylhúzách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Mylhúzách. | foto: Reuters

PAŘÍŽ/PRAHA  Francouzské komunity se postupně mění. Ve snaze koupit si společenský klid starostové i muslimští hodnostáři ustupují islamistům. Prezident Macron chce omezit zahraniční imámy.

„Nedovolím, aby nějaká země rozdmýchávala separatismus,“ uvedl minulý týden francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci v Mylhúzách (Mulhouse). Hovořil o problému zahraničních imámů, tedy náboženských předáků, kteří do Francie přijíždějí z muslimských zemí. „Nemůžete mít turecké zákony na francouzském území, tak to nejde,“ prohlásil šéf Elysejského paláce.

Ročně takto dorazí do Francie asi 300 kazatelů a Macronova vláda požádala organizaci, která zastřešuje muslimy ve Francii, aby našla způsob, jak školit imámy na francouzském území, zejména jak zajistit, aby mluvili francouzsky a nešířili radikální myšlenky. Macron se tak poprvé výrazněji vyjádřil k problémům francouzské muslimské komunity. V rámci svého projevu v Mylhúzách promluvil i o boji proti „islamistickému separatismu“, což je podle odborníků jeden z největších problémů současné francouzské společnosti.

Bernard Rougier, specialista na radikální islám a profesor na pařížské Sorbonně, tento pojem vysvětluje jako „situaci, ve které se některé skupiny snaží podvrátit zavedené instituce a tlačí do nich vlastní identitu“. „Islamisté nabourávají principy francouzské občanské společnosti založené na laicitě (oddělení státu od církví – pozn. red.). Často mluví za muslimy, kteří s nimi ani nemusí souhlasit, zastupují je a vstupují jejich jménem do veřejného prostoru,“ uvedl Rougier v rozhovoru pro stanici RTL.

Aktivní minority

Podle odborníka je v současné Francii problém, že „islamistické skupiny se stávají aktivními minoritami“. Zahraniční imámové tráví čas v místech společenského života – „místech společenského vlivu“. Určují v něm směřování společenské debaty a přesvědčují místní, čímž postupně získávají kontrolu nad celými komunitami, které se následně mohou radikalizovat.

„Vytváří nový ekosystém kolem tělocvičen, mešit, islámských knihoven či halal občerstvení a získávají tak kontrolu nad populací, aby mohli ve veřejném prostoru mluvit za ně,“ vysvětlil Rougier. „Ve chvíli, kdy vám náboženství pronikne do pracovního prostředí, do místa odpočinku i místa bydlení, pak už je velice náročné tento ekosystém rozbít.“ Tyto „aktivní minority“ samozřejmě potřebují financování. Podle odborníka mají islamisté řadu zdrojů, ať už jde o nelegální aktivity, či příspěvky od věřících. Překvapivé ale je, že celý tento proces do značné míry žije z veřejných finančních zdrojů.

„Peníze na jejich účty pravidelně přicházejí přímo z radnic. Může jít o klientelismus či o zdroje určené na boj s islamofobií. Veřejné peníze jsou tak paradoxně použity k tomu, aby rozvracely samotné instituce. Starostové před tím zavírají oči ve strachu, že by přišli o voliče. Kupují si tím klid ve společnosti,“ uvedl Rougier.

Islamismus proniká do francouzského islámu

Islamisté podle odborníka v posledních letech také pronikají do běžných, „umírněných“ mešit. Představitelé muslimských komunit sice ve většině případů nejsou islamisté, ale protože nechtějí rozruch kolem mešity, přistupují na politiku ústupků a nechávají radikály, aby například vedli hodiny náboženství.

„Jedinou možností, jak toto zastavit, je podle mě vytvořit debatu, která ve svém důsledku rozloží tento typ islamismu. Musíme mít například více policistů, kteří umí arabsky. Věřím, že se o tomto problému bude hovořit během předvolebních kampaní. Pokud se v rámci komunit stanou z politických stran náboženská hnutí, znamená to podle mě konec občanské společnosti. A to je prioritou levice, pravice i extrémní pravice,“ dodal Rougier s tím, že je přesvědčen, že se tak Francouzům podaří získat opět kontrolu nad „ztracenými“ čtvrtěmi.

Boj s islamisty je dlouhodobým tématem pro celou politickou scénu ve Francii. Země v uplynulých letech zažila několik velkých útoků ze strany radikálního islámu a některé strany, jako například Národní shromáždění Marine Le Penové, tyto incidenty využívaly ve své protimigrační rétorice.

Martin Hampejs

Autor

Martin HampejsMartin.Hampejs@lidovky.czČlánky
Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vítězka soutěže Peče celá země Petra Burianová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz