Minulý týden začal australský premiér Scott Morrison diplomatickou roztržku. Vyslovil se totiž, že by jeho vláda ráda podpořila nezávislé vyšetřování počátku pandemie, která již na světě zahubila přes 247 tisíc lidí. A Peking okamžitě a ostře reagoval.
Australský premiér Scott Morrison.
Podle čínské vlády vztahy mezi zeměmi dosáhly hranice, kdy již nebude možné návratu k normálu a čínská státní média přirovnala Austrálii ke „žvýkačce přilepené na botě Číny“.
Čínská ambasáda následně ve snaze uškodit australské vládě zveřejnila detaily hovoru mezi velvyslancem a ministrem zahraničí. Podle premiéra ambasador Ťing-jie Čcheng dokonce vládě vyhrožoval ekonomickými sankcemi.
Austrálie ale přitom neučinila nic, co by v posledních dnech neřekl třeba americký prezident Donald Trump. Jeho vláda dokonce oznámila, že již vyšetřování zahájila a Trump o víkendu tlačil zpravodajské služby, aby potvrdily jeho domněnku, že virus pocházel z vojenské laboratoře.
Šéf diplomacie USA: Máme obrovské množství důkazů, že koronavirus pochází z wuchanské laboratoře |
V neděli pak před kamery vystoupil ministr zahraničí Mike Pompeo a uvedl, že má „enormní množství“ důkazů, že nemoc covid-19 byla vytvořena vědci. O chvíli později však Pompeo připustil, že věří zprávě amerických zpravodajských služeb, podle které je virus přírodního původu - tedy že nevznikl v laboratoři.
Zjištění zpravodajců však nezastavilo vlády některých amerických států, které chtějí Peking za pandemii zažalovat a požadují odškodnění.
Odpor bují i v Evropě
Ani v Africe či Evropě se Čína v posledních týdnech netěší popularitě. Vlády Francie, Kazachstánu, Nigérie, Keni, Ugandy či Ghany si v posledních týdnech předvolaly čínské diplomaty na kobereček a objevují se i spekulace, že Německo i Velká Británie se nanovo zdráhají přizvat k budování komunikační infrastruktury čínský gigant Huawei.
Všechny tyto události jsou podle analytiků deníku The New York Times příznakem změny. Světové vlády odmítají plácat Peking po zádech za zvládnutí krize a děkovat za pomoc. Proti Číně se zvedá vlna odporu. A ta by mohla zastavit i snahu komunistického režimu nahradit USA v roli světové velmoci.
Ještě před začátkem pandemie byla Čína známá svým specifickým stylem diplomacie. K vzestupu do pozice globálního hráče jí pomohla obři iniciativa Pás a stezka, v rámci níž Peking investoval v mnoha asijských i evropských zemích.
Tu podporovala diplomatická ofenzíva nazvaná „Vlčí válečník“ po vzoru dvou ultrapatriotických čínských filmů, jejichž zápletkou bylo zastavení amerických žoldáků. Silnou pomoc pak zajišťovalo i oddělení propagandy a mladá generace diplomatů, kteří se nebáli vysílat výhružné nóty zemím, v nichž působili.
„Zdá se, jako by někteří tito diplomaté soupeřili mezi sebou, kdo bude radikálnější a kdo více urazí zemi, do níž byl vyslán. Do sporů se dostali s mnoha severoevropskými zeměmi,“ uvedl pro deník The New York Times François Godement z pařížského Institut Montaingne.
Promarněná šance
Od začátku pandemie pak čínská diplomacie jen přitvrdila. Minulý týden Peking například pohrozil Nizozemsku, že zdrží zdravotnickou pomoc, protože se změnil název zastoupení Amsterdamu na Tchaj-wanu.
Z Číny se zároveň v posledních týdnech začal šířit i nový narativ, podle kterého covid-19 údajně vůbec neměl počátek ve Wu-chanu. Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťiena totiž za pandemií stojí americká armáda. Důkazy k tomuto tvrzení však neposkytl.
Podle odbornice z 21st Century China Center Susan Shirkové bylo prohlášení Li-ťiena důležité pro zbytek diplomacie. „Naznačilo, že toto je oficiální linka čínské vlády a čínští diplomaté mohou být více bojovní,“ vysvětlila Shirková s tím, že Peking měl šanci zahájit novou diplomatickou ofenzívu založenou na zdravotnické pomoci, ale Oddělení propagandy ji prakticky v posledních týdnech sabotovalo.
Ať už požadováním pochvalných dopisů a projevů v Německu a Polsku, ostrým postupem vůči Austrálii a Nizozemsku či nedávným tvrzením, že Francie dobrovolně nechala zemřít své seniory v domovech důchodců.
