Lidovky.cz: Izrael jako první země při druhé vlně pandemie covid-19 oznámil celonárodní karanténu. Je situace opravdu tak vážná?
Izrael má necelých 9 milionů obyvatel. K rozhodnutí vláda přistoupila poté, co země měla více než 4 tisíce případů pozitivně testovaných denně. Křivka stoupala vzhůru a Izrael se bojí přehlcení nemocnic, to byl ten hlavní důvod, proč se ke kroku uchýlili.
Izraelce čeká od pátku třítýdenní karanténa. Nebudou smět vycházet ven dále než 500 metrů od domova |
Lidovky.cz: Zvládá ještě zdravotnický systém nápor nemocných?
Zatím ještě ano. Podobně jako v ostatních zemích ta momentální úmrtnost není tak vysoká, lidí na ventilátorech není tolik. Obavy ale rozhodně jsou, proto je snaha oploštit epidemiologickou křivku a snížit počty nakažených, aby k zahlcení nedošlo.
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií při UK Irena Kalhousová,
Lidovky.cz: Opatření začne platit od pátku, tedy na den přesně se začátkem svátku Roš ha-šana, židovského Nového roku. Bála se vláda přílišného shromažďování?
Přesně tak. Jeden z těch důvodů, proč ta druhá vlna do Izraele přišla tak rapidně, je to, že se zde pravidla hodně rozvolnila, obdobně jako v Česku. Svatby, pohřby a samozřejmě svátky jsou v Izraeli příležitostí pro velká setkání. Navíc po Novém roce následuje Jom Kipur, což jsou tzv. vysoké svátky, tedy ty nejdůležitější. Dále pokračují Sukotem, kdy se rodiny vzájemně potkávají. Je dlouho volno, takže lidé cestují. Takže to načasování určitě není náhoda, jde o pragmatismus. Populaci tím vláda samozřejmě popudila, to je jako by se to v Česku vyhlásilo 24. prosince ráno.
Lidovky.cz: V reakci na rozhodnutí oznámil svou rezignaci ministr Ja’akov Litzman z ortodoxní strany Sjednocený judaismus Tóry. Jak velký to má význam?
Má to význam. Ta různá omezení pohybu se v posledních týdnech hodně zaměřovala na města a čtvrti, které jsou obývány ultraortodoxními Židy. To jsou komunity s početnými rodinami, kde jsou spolu lidé hodně v kontaktu, potkávají se často v synagogách. V rámci rodin se v Izraeli covid šíří úplně nejvíce, pravděpodobněji se tedy nakazíte doma než na ulici.
Jenže jakékoliv pokusy o výrazné omezení života v těchto komunitách narazily na nesouhlas ultraortodoxních stran, na kterých je závislá vláda Benjamina Netanjahua. Ministerský předseda z toho tedy nakonec vždycky vycouval a konečná opatření byla slabší. Mimochodem nešlo pouze o ultraortodoxní města, ale také o arabská města, kde je komutní životní styl také hodně intenzivní. Obě skupiny nemají takové vazby na většinovou společnost, a proto ne vždy dodržují nařízení spojená s covidem.
  |
Lidovky.cz: Co tedy ministr svým odchodem vzkazuje?
Litzmanův odchod je protestem právě proti zavedení restrikcí před vysokými svátky, kdy do synagoog chodí nejvíce lidí z celého roku. Neznamená to, že by končila koalice, jde pouze o jeho osobní rozhodnutí, nicméně je to gesto vůči Netanjahuovi, že se jedná o citlivě vnímanou oblast. Zde se krásně jeví rozštěpenost politické scény v Izraeli, protože uzavírka ortodoxních čtvrtí je zkrátka za současné konstelace politicky neprůchodná. Neortodoxní Židé jsou nyní naštvaní, protože v jejich očích se muselo přistoupit k národní karanténě proto, že ta lokální, cílená, neprošla z politických důvodů.
Lidovky.cz: Jak klasicky vypadají svátky Roš ha-šana?
Novým rokem začíná desetidenní období zpytování, kdy si má každý takříkajíc vyčistit knihu života, vyříkat si všechny křivdy a napjaté vztahy a udobřit se. Všechno to vrcholí Jom Kipurem, což je Den smíření, kdy se kniha života uzavírá. Tento den se Židé postí, aby se poté rodiny sešly na první jídlo. Při zmíněném Sukotu se slaví jednak konec sklizně a také je to připomínka exodu z Egypta. Židé si na vém pozemku postaví tzv. Suku, jakýsi stan, a do něho zvou přátele na jídlo, takže opět velmi komunitní svátek.
Lidovky.cz: Ultraortodoxní skupiny odmítaly již na jaře některá opatření s tím, že zasahují do jejich víry. Pokračuje tento trend?
Já si nemyslím, že je úplně odmítaly, jim akorát déle trvalo, než ty rabínské autority uznaly, že koronavirus je opravdu vážná věc, že se nestačí pouze modlit, což nechci nijak zlehčovat, ale prostě v těchto komunitách je důležitější, co řekne rabín, než to co řekne premiér. Šlo o pomalejší reakci. Ale mnohem vážnějším problémem je, že se jedná o chudé rodiny, kdy v malém bytě žije třeba i osm dětí a jejich rodiče, jakékoliv oddělení nakaženého jedince od ostatních je naprosto nereálné. Když v rodině onemocní jeden, tak se často nakazí i ostatní. A pokud mají šábesovou večeři, kde je jeden pozitivní, (šábes je označení pro šabat, tedy posvátný odpočinkový sedmý den týdne, v jidiš, pozn.red.), tak se nakazí klidně i mnoho dalších příbuzných.
Lidovky.cz: Nosí se v Izraeli roušky?
Roušky jsou povinné, takže je určitě musíte mít minimálně ve vnitřních prostorech. Nechuť k jejich nošení zde byla v něčem podobná jako v Česku, v Izraeli je to ještě umocněné strašným vedrem, které tam ještě několik týdnů bude. Lidé pak roušky ve čtyřicítkách nosí přes pusu, ale ne přes nos, což je taková klasika. Ale jinak si myslím, že to je jedna z věcí, kterou Izraelci respektují.
Lidovky.cz: Jak v zemi vypadalo období po první vlně, kdy čísla pomalu klesala?
V tomhle byl Izrael opět velmi podobný České republice, proto si také myslím, že se vyplatí sledovat, co se tam nyní děje. Nechci říct, že nás čeká kompletně to samé, ale jde o stejný případ, kdy je z premianta země na chvostu. Uvolnilo se to tam a to velmi rychle. Děti se vrátily do škol, které se staly centrem infekce. Navíc akutním problémem Izraele táhnoucím se již po mnoho měsíců je dlouho jen provizorní a teď i navíc rozhádaná vláda. Izrael například nemá ani schválený rozpočet na rok 2020.
Spousta rozhodnutí není motivována pouze zdravotními či vědeckými zájmy, ale jde zároveň o politické úvahy. Benjamin Netanjahu je v tomto hodně podobný českému premiérovi Babišovi, vede permanentní kampaň a je připraven kdykoliv vyhlásit volby. Rád dělá populární rozhodnutí. V tomto ohledu si myslím, že Izrael také promrhal tu klidnější letní dobu, kdy se měl cíleně chystat na druhou vlnu.
Lidovky.cz: Jak nynější situace zamává s popularitou Netanjahua?
Já si netroufám nic předjímat. Netanjahuovy preference jsou, ať se děje, co se děje, relativně stabilní, což je opět paralela k českému premiérovi. Má čerstvé úspěchy, viz. normalizace vztahů s Bahrajnem a Emiráty, proto je nyní na návštěvě ve Washingtonu, kde se slavnostně smlouva o navázání diplomatických vztahů podepíše. Izrael má na druhou stranu od jara rapidní nárůst nezaměstnanosti, strašně moc lidí si teď ekonomicky přihorší, protože vláda nebyla nijak štědrá v kompenzacích a ani si to kvůli ekonomickým problémům nebude moci dovolit v budoucnu.
Bude rozhodující, jak to budou cítit průměrní voliči Likudu, které si můžeme hodně zjednodušeně představit jako majitele stánku s falafelem. Takovýto majitel je na tom ekonomicky prostě velmi špatně, nemá finanční rezervy a už na jaře málem zbankrotoval. Netanjahu je mistr kampaně a to ještě té špinavé, určitě bude hledat cestu, jak lidem vysvětlit, že to není jeho chyba, ale těžko říct, jak budou reagovat.
Lidovky.cz: Vzedmula se v Izraeli vlna odporu?
Demonstrace proti Netanjahuovi probíhají kontinuálně již několik měsíců. Jde o takovou nesourodou koalici lidí, kdy někteří protestují proti tomu, že jim vládne trestně stíhaný premiér, či nesouhlasí s tím, jak vláda řeší krizi spojenou s covidem. K protestům se nedávno přidali například majitelé restaurací či fitness center, kteří teď budou muset minimálně na tři týdny zavřít. Například u těch falafelů - to je asi něco tak oblíbeného jako v Česku párek v rohlíku - sice bude fungovat nějaká roznášková služba, ale to prostě nejsou stánky, které by fungovaly přes e-shopy, či mohly plně fungovat bez zákazníků, kteří se jen tak zastaví na jeden falafel a kus řeči.
Lidovky.cz: Poučila se izraelská vláda z první vlny nákazy?
Netanjahu hodně zdůrazňuje úspěch vlády na jaře a chce v lidech vyvolat pocit, že i teď to Izrael určitě zvládne. Chvále věnoval prostor i v nedělním projevu k národu, během něhož oznámil plánované uvalení karantény. Už ale nějak zapomíná zmínit, že rapidní zhoršení situace je také výsledek nedůrazných opatření vlády, která by za to také měla nést odpovědnost.
