Učitel dějepisu Samuel Paty obrázky předváděl během hodiny týkající se svobody vyjadřování, šlo o kresby, jaké v roce 2006 zveřejnil časopis Charlie Hebdo, jehož redakce se později stala terčem smrtícího teroristického útoku. Vražda Patyho vyvolala vlnu pobouření v zemi, kde mnozí se zápalem brání oddělení náboženství od státu. Ukázala také na rozdělení společnosti, v níž silná muslimská komunita žije v přesvědčení, že její náboženské cítění není řádně respektováno.
Toto rozdělení se prohloubilo v posledních deseti až dvaceti letech, říká Delphine Girardová, která začala učit v roce 2004, kdy ve Francii začal platit zákaz nošení muslimských šátků ve školách. „Je to, jako by se studenti stali propagátory myšlenek, které nepocházejí od nich,“ prohlašuje.
Kat francouzského učitele měl údajně status uprchlíka, svou oběť neznal. Nenecháme se zastrašit, volají kantoři |
Autocenzura, k níž se uchýlili francouzští učitelé, má mnoho podob: učitelé na základních školách raději ve svých třídách nečtou pohádku O třech malých prasátkách, aby to „neschytali“ od některých muslimských rodičů, učitelé dějepisu zase přiznávají, že se vyhýbají náboženské satiře.
Státní sekularismus je klíčovou součástí francouzské identity a spočívá v oddělení náboženství od veřejného života. Školy tradičně vštěpují hodnoty republiky jejím občanům, což je podle některých učitelů čím dál tím těžší v situaci, kdy se menšina francouzských muslimů a lidí jiných vyznání snaží projevovat svoji náboženskou identitu.
Jistá učitelka, která dříve pracovala na střední škole v Paříži, uvádí, že u některých studentů pociťovala opravdovou nenávist vůči francouzským hodnotám. Její zkušenost jí říká, že Patyho vražda je zdrcující, ale rozhodně ne překvapivá. Když vzpomíná na teroristický útok na redakci Charlie Hebdo v roce 2015, přiznává, že druhý den ve škole o něm se studenty nediskutovala. „Drželi jsme minutu ticha a pak jsme normálně pokračovali. Byla jsem zbabělá,“ vypráví.
  |
Sekularismus byl do francouzských zákonů zakotven v roce 1905 po antiklerikálních půtkách s katolickou církví. V posledních desetiletích debatu o vylaďování toho náboženského a světského ovládla touha některých francouzských muslimů dávat najevo svoji náboženskou identitu.
Někteří učitelé tvrdí, že na předměstích obývaných hlavně migranty se seznam citlivých témat ve školních osnovách neustále rozrůstá. Mohou za to podle nich rodiny žáků a představitelé různých místních komunit, kteří mládež ovlivňují.
Vláda říká, že o problému autocenzury v řadách učitelů ví.
Francouzské učební plány učitelům nabízejí určité internetové stránky, které jim mohou pomoci s přípravou materiálů pro výuku a hodin samotných. Karikatury z časopisu Charlie Hebdo se v podkladech pro lekce o svobodě slova pro teenagery stejného věku, jako učil Paty, objevují často.
„Karikatury nejsou Mein Kampf,“ říká učitel dějepisu Maxime Reppert s odkazem na manifest nacistického diktátora Adolfa Hitlera. „Nepodněcují k nenávisti“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu ve svém emotivním
Francouzská policie vyšetřuje teroristický útok v Paříži. Jeden muž sťal druhého |
projevu na počest Patyho ujistil, že Francie bude bránit své hodnoty a chránit své učitele. Nátlak, nadávky a ignorance podle něho ve Francii nemají co dělat.
Mnoho učitelů by ale po skončení podzimích prázdnin od Macrona a jeho vlády rádo slyšelo konkrétnější slova. „Mám se k tomu se studenty vrátit s karikaturou proroka po ruce?“ uvažuje jistá učitelka, která si nepřála zveřejnit jméno. Mlčení podle ní může být horší. „Dnes mám strach. Ale hlavně z toho, co by se stalo, kdybychom dopustili, že tento strach zasáhne do debaty,“ dodala.
