VIDEO: Do Česka přijely první dávky vakcíny. Vůz do motolské nemocnice doprovázela vojenská policie |
Kariková se narodila v malém maďarském městě Szolnok. Když byla malá, neměla její rodina ani přístup k tekoucí vodě, nyní je jednou z nejvlivnějších vědkyní světa, uvádí deník El País. Její výzkumy jsou naprostým základem k oběma vakcínám, které jsou nyní rozváženy do světa a mohou ho zachránit před dalším šířením pandemie koronaviru. Přezdívá se jí tak matka covidové vakcíny.
Technologie přípravy vakcínTechnologie mRNA je nová, ale ne neznámá – vědci se jejímu vývoji věnují posledních 30 let. Využita již byla k přípravě vakcín proti virům, např. chřipce, onemocnění virem Zika, vzteklině a cytomegaloviru, a proti některým typům nádorů. U těchto vakcín byla na začátku klinických studií zjištěna nestabilita volné RNA v organismu, neočekávané zánětlivé projevy a nízká imunitní odpověď. Technologické pokroky v oblasti biologie a chemie posledních let vedly ke zlepšení stability, bezpečnosti a účinnosti vakcín připravených touto technologií. V onkologii, je vakcinace mRNA v rámci preklinických a klinických studií používána ke kódování nádorových antigenů stimulujících imunitní odpověď zaměřenou na odstranění nebo zmenšení maligních nádorů. |
„Byla jsem šťastné dítě, už od malička mě bavilo sledovat mého otce, který se živil jako řezník. Pozorovala jsem zvířecí orgány a to mě dotáhlo až k vědě,“ uvedla pro El País Kariková, která žije ve Spojených státech a je přední světovou biochemičkou.
Nyní se to může zdát neuvěřitelné, ale v 90. letech vědkyni kolegové odrazovali od její myšlenky, která nyní může zachránit svět před pandemií: očkovat pomocí molekul RNA. „Od různých institucí jsem dostávala odmítavá stanoviska a odpovědi, když jsem žádala o peníze na svůj výzkum,“ uvedla Karikóová . Teď dostaly společnosti Moderna a BioNTech stovky milionů eur z veřejných rozpočtů, aby v rekordním čase přišly s vakcínou proti koronaviru. Obě se přitom zakládají právě na mRNA technologii, která, jak uvádí i české ministerstvo zdravotnictví, je relativně neznámá, přesto není úplně nová.
Právě v posledních třiceti letech na této technologii pracovala Karikóová a další malá skupina vědců. „mRNA se dá jednoduše popsat jako nosič informace s pokynem pro diferencované buňky svalové, kožní a specializované imunitní buňky (dendritické), aby vyrobily kousek ‚spike proteinu‘, který je jedinečný pro SARS-CoV-2,“ uvádí české ministerstvo zdravotnictví.
„Tyhle vakcíny nás vytáhnou z pandemie“
Pro Karikóová bylo klíčové setkání s dalším biochemikem Drew Weissmanem, který předtím pracoval v týmu současného hlavního amerického epidemiologa Anthonyho Fauciho. Společně dokázali postupem času získat dostatek důvěry i peněz pro svůj výzkum.
Biochemička Katalin Kariková, která stojí za vývojem vakcín založených na RNA.
V roce 2010 skupina badatelů založila společnost, která koupila práva Karikóová a Weissmana na vývoj vakcíny. Jmenuje se Moderna a nyní je jednou z klíčových firem, které vyvinuly vakcínu proti koronaviru. Karikóová se následně v roce 2013 stala viceprezidentkou další klíčové firmy ve vývoji vakcín BioNTech.
  |
Karikóová i Weissman, kteří stojí za současnými vakcínami, se už očkovat nechali. „Nemám z toho vůbec strach. Kdyby to nebylo nelegální, nechala bych se naočkovat už dávno, ještě v laboratoři,“ uvedla pro deník El País biochemička. „Po první dávce je ochrana proti koronaviru 88,9 procenta, po druhé dávce se ochrana zvýší dokonce na 95 procent. Udělali jsme odběr krve lidí, kteří se nechali naočkovat. Jejich krev se dokázala vypořádat během experimentu s dvaceti různými druhy koronaviru, takže se nemusí veřejnost bát ani těch nových mutací z Británie,“ dodala.
„Tyhle vakcíny nás vytáhnou z pandemie. V létě už se pravděpodobně vrátíme na pláže, do normálního života. Když ve Spojených státech vidíme zhruba 3000 mrtvých za den, nepochybuji, že se lidé nakonec naočkovat rádi nechají,“ uvedla s nadějí Karikóová . Podle Derricka Rossiho, jednoho ze zakladatelů společnosti Moderna, by měli Karikóová s Weissmanem obdržet Nobelovu cenu za chemii.
V Česku začalo očkování proti covidu. První dávky dostali premiér Babiš a válečná veteránka Emilie Řepíková |
Karikóová nicméně dodala, že chápe, proč mají někteří lidé pochybnosti ohledně velmi rychle vyvinuté vakcíny. „Ještě nikdy nebyla oficiálně schválena vakcína založená vyloženě na RNA. Ale prototypy se užívají už skoro deset let, například v boji proti rakovině. Výsledky vždy byly bezpečné,“ ujišťuje pětašedesátiletá vědkyně.
„Za posledních 40 let jsem nedostala žádnou odměnu za svou práci, ani maličké poplácání po zádech,“ uvedla Karikóová pro El País. „Ani to nechci. Vím, co dělám. Věděla jsem, že moje práce bude jednou nesmírně důležitá. A jsem moc stará, abych se změnila a zpychla. Nenosím žádné šperky a jezdím stejným autem jako vždycky,“ uvedla.
Očkování už začalo i v Česku
V Evropské unii začalo v neděli koordinované očkování proti covidu-19 vakcínou společností Pfizer a BioNTech. První dávku dostali zdravotníci, senioři či politici v Itálii, Rakousku, Španělsku, Polsku, Litvě i v Česku. Další země sedmadvacítky je budou následovat, některé unijní státy vakcinaci zahájily už v sobotu. Vakcína společnosti Moderna prochází v tuto chvíli zrychleným schvalováním. K její registraci by se Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) měla vyjádřit 6. ledna.
Distribuce očkovací látky z belgické výrobny začala v pátek a v sobotu. První víkendový den podalo dávky zdravotníkům Maďarsko, večer pak na Slovensku jako první vakcínu obdržel infektolog a člen vládní pandemické komise Vladimír Krčméry. V neděli očkování v zemi pod Tatrami podstoupila i tamní prezidentka Zuzana Čaputová. Z evropských politiků se nechal očkovat i český premiér Andrej Babiš.
Babiš před začátkem očkování řekl, že vakcína objednaná Evropskou unií je nadějí k návratu do normálního života po nejhorším roku v moderní historii. Česko podle něj uplatnilo opci u firmy Pfizer, od které dostane další čtyři miliony dávek navíc, dohromady osm milionů. Celkově Česko dostane 15,9 milionu vakcín pro 8,95 milionu lidí, řekl Babiš. Premiér počítá s tím, že se u nás bude očkovat po následujících devět měsíců.
První vakcínu v sobotu dostali též obyvatelé a zaměstnanci domova pro seniory ve středoněmeckém Halberstadtu, v neděli Německo začalo s hromadnou vakcinací v Berlíně. Rakouský kancléř Sebastian Kurz označil neděli za historický den, který je „začátkem vítězství proti pandemii“. „S každou podanou vakcínou se krok za krokem přibližujeme k normalitě,“ dodal.
Pětice zdravotníků dostala očkovací látku také v Polsku. Tamní první očkovaná, vrchní sestra varšavské nemocnice, přijala vakcínu s nadšením. „Vidíte tu radost v mých očích?“ uvedla.
