Izraelští ministři zodpovědní za bezpečnost na svém večerním jednání rozhodli o dalším vystupňování útoků na na palestinské Pásmo Gazy. Palestinské skupiny Hamás a Islámský džihád odtud v pondělí zahájily raketovou palbu a Izrael odpověděl vojenskou operací. O život přišlo podle nové bilance přes 70 lidí a stovky utrpěly zranění.
Bezpečnostní kabinet se dohodl na zesílení úderů. Podle televize Kanál 12 se zřejmě armáda zaměří na symboly Hamásu, které Pásmu Gazy vládne. Jedním z těchto cílů by mohla být podle televize budova ministerstva financí.
Izraelské sdělovací prostředky z výsledku jednání bezpečnostního kabinetu usuzují, že konflikt s Hamásem potrvá ještě několik dní.
Napětí na obou stranách
Na dotaz ohledně dětských obětí izraelských náletů v Gaze, mluvčí odpověděl, že cílem armády je minimalizovat civilní oběti. Dodal však, že Hamás civilní infrastrukturu využívá úmyslně jako štít.
‚Každý, kdo na nás zaútočí, draze zaplatí.‘ Proč se v Izraeli a Gaze opět roztáčí spirála násilí? |
„Možnost pozemní ofenzivy existuje, máme zbraně, lidskou sílu a vše potřebné, v tuto chvíli to ale není záměr, provádíme masivní leteckou kampaň proti cílům Hamásu a nechceme v tomto směru (pozemní ofenzivy) situaci eskalovat,“ uvedl. „Pokud to ale bude nutné, pokud bude agrese Hamásu pokračovat, pokud budou ohroženi izraelští civilisté podél hranice nebo se zintenzivní boje, jsme armáda, takže je jasné, že k tomu máme výcvik a jsme připraveni to udělat,“ dodal.
Konrikus se s novináři spojil z obce Jehud, kde stál před domem zničeným raketou. Rodina, jež v domě žila, se podle mluvčího schovala do vlastního krytu, což ji zachránilo.
Za uplynulých zhruba 40 hodin bylo podle Konrikuse na Izrael z Pásma Gazy odpáleno na 1100 raket. Asi 200 z nich přitom podle něj dopadlo ještě v Gaze. Konrikus uvedl, že část obětí v Gaze hlášených Hamásem způsobily tyto střely.
Izrael před vytrvalou raketovou palbou chrání obranný systém Iron Dome (Železná kupole). Podle Konrikuse má tento protiraketový systém zhruba 90 procentní záchyt. „Zachraňuje životy každou vteřinu, každý den a mohu vás ujistit, že situace by byla zcela jiná, kdybychom Iron Dome proti těmto brutálním útokům neměli,“ poznamenal.
Izraelské letectvo podle mluvčího zasáhlo v Gaze asi 300 různých vojenských cílů, včetně míst, kde skupiny Hamás a Islámský džihád vyrábí a skladují zbraně. „Lovíme teroristy,“ řekl Konrikus s tím, že armáda spolupracuje s vnitřní bezpečnostní agenturou a při náletech spoléhá na nejaktuálnější zpravodajské informace.
Mezi Izraelem a Pásmem Gazy pokračuje ostřelování, Hamás vyslal přes 200 raket |
Izraelská armáda podle Konrikuse bombardovala raketová odpaliště, tunely, výrobny zbraní a skrýše Hamásu a zároveň zasáhla několik cílů, kde Hamás využíval civilní infrastrukturu. Před útoky na dvě výškové budovy podle mluvčího varovala civilisty výstražnými střelami a telefonáty. Domy podle něj využíval Hamás k rozvědné činnosti. Dodal, že v tomto případě nedošlo k civilním ztrátám na životech, podle zdravotníků v Gaze ale zemřeli i civilisté.
Na dotaz zda může komentovat dětské oběti, které hlásily úřady Gaze, Konrikus odpověděl, že armáda tyto zprávy „bere velmi vážně a cílem je minimalizovat kolaterální škody“.
„Děláme vše pro to, abychom minimalizovali riziko. Faktem je, že Hamás je úmyslně zanořený do civilní populace, využívají civilní infrastrukturu jako své lidské štíty, takže je téměř nemožné zasáhnout vojenské cíle bez jakýchkoliv civilních ztrát,“ poznamenal. „Zatím si myslím, aniž bych byl cynický, že čísla jsou celkem dobrá, protože jsme zabili více než 20 teroristů a je relativně malé množství zabitých civilistů,“ poznamenal. „To samozřejmě neznamená, že je bráno na lehkou váhu, když je někdo zabit, ale je to velmi složitá situace a mohu vás ujistit, že jsme zavázáni k mezinárodnímu právu o ozbrojeném konfliktu a usilujeme o co nejmenší možné kolaterální škody,“ uzavřel.
USA vyšlou na Blízký východ diplomata
Spojené státy vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí mezi Izraelem a Palestinci. Podle médií to ve středu oznámil ministr zahraničí USA Antony Blinken, který zároveň označil za „trýznivé“ záběry, jež v posledních dnech přichází z regionu. Americký ministr obrany Lloyd Austin ve středu podle vyjádření Pentagonu hovořil se svým izraelským protějškem a potvrdil mu, že USA Izrael nadále jednoznačně podporují.
„Obrázky, které k nám přes noc dorazily, jsou trýznivé. A ztráta jediného civilního života je tragédií. Požádal jsem zástupce náměstka ministra zahraničí Hadyho Amra, aby ihned odjel do regionu a setkal se s Izraelci a Palestinci (...) a jménem mým a prezidenta Joea Bidena na ně naléhal, aby zmírnili násilnosti,“ řekl ve středu Blinken.
Boje mezi Palestinou a Izraelem eskalují. Ten odmítá, že by rakety cílil na obyvatelstvo |
Dodal také, že tak musí učinit obě strany sporu. Je podle něj rozdíl mezi „teroristickou organizací Hamás, která bez rozlišení vypaluje rakety a míří tak na civilisty, a reakcí Izraele, který se brání“.
Větší zodpovědnost však podle Blinkena leží na Izraeli, který by se měl pokusit učinit „vše co může, aby se vyhnul civilním obětem, i když právoplatně reaguje a brání svůj lid“.
„Ministr (obrany Lloyd) Austin vyjádřil skálopevnou podporu ministerstva legitimnímu právu Izraele bránit sám sebe a svůj lid,“ uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby. „Je důležité, aby všechny zúčastněné strany přijaly kroky vedoucí ke klidu,“ dodal.
Napětí v Izraeli a Palestině v posledních týdnech rostlo kvůli střetům mezi izraelskou policií a Palestinci u mešity Al-Aksá a úmyslu vystěhovat palestinské rodiny z východního Jeruzaléma. Situace se vyhrotila v pondělí poté, co radikální hnutí Hamás a jeho spojenci začali odpalovat rakety do Izraele. V reakci na to izraelské letectvo podniklo útoky na Gazu. Celkově už zahynulo téměř 60 lidí. Izraelská armáda uvedla, že je připravena na případnou pozemní ofenzivu v Pásmu Gazy, nemá to však nyní v úmyslu.
Země vyzývají k snížení napětí v konfliktu
K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen Spojené státy, ale třeba také Německo nebo Rakousko. Naopak podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana musí Izrael od mezinárodního společenství slyšet tvrdou a odstrašující odezvu kvůli svým pokračujícím útokům na Palestince, uvedla agentura Reuters. K zdrženlivosti ve středu vyzval Palestince i Izraelce britský premiér Boris Johnson.
O konfliktu mezi Izraelci a Palestinou ve středu po telefonu jednali ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Erdogan. Podle Kremlu „vyzvali strany k snížení napětí“ a projevili obavy z rostoucího násilí v Izraeli a Palestině. Erdogan v rozhovoru s ruským prezidentem řekl, že Turecko stále pracuje na svém návrhu z roku 2018 vyslat do oblasti mezinárodní mírové síly. Podle něj Izrael zaútočil na Palestince a proto musí dostat od mezinárodního společenství „silnou a odstrašující odezvu“.
Vysoký činitel Hamásu uvedl, že organizace je připravena zastavit útoky na Izrael, pokud současně přestane útočit i židovský stát, uvedlo ve středu podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí. Představitel Hamásu podle něj sdělil vedení ruské diplomacie, že mezinárodní společenství by mělo tlačit na Izrael, aby přestal používat násilí u jeruzalémské mešity Al-Aksá.
Při útoku palestinských raket na Tel Aviv zemřela žena. Izrael uzavřel vzdušný prostor |
Předseda Evropské rady Charles Michel ve středu hovořil o situaci s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Na twitteru vyjádřil znepokojení z rostoucích útoků. Prioritou podle něj musí nyní být zamezit dalším ztrátám na životech mezi izraelskými a palestinskými civilisty.
„Musí se učinit vše, aby se předešlo širšímu konfliktu, který v první řadě zasáhne civilní obyvatelstvo,“ uvedl šéf evropské diplomacie Josep Borrell v prohlášení, v němž odsoudil vojenské kroky obou znepřátelených stran. „EU je otřesena množstvím mrtvých civilistů a zraněných, včetně dětí,“ doplnil.
Český prezident Miloš Zeman v telegramu zaslaném Rivlinovi vyjádřil Izraeli podporu. „Vyjadřuji Státu Izrael v této těžké chvíli plnou podporu a solidaritu. Jsme s vámi!“ stojí v textu.
K zdrženlivosti vyzval obě strany britský premiér Johnson. „Británie je vážně znepokojena zvyšujícím se násilím a rostoucím počtem civilních obětí a přejeme si naléhavé snížení napětí,“ uvedl na twitteru.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas v úterý večer uvedl, že raketové útoky na izraelská města jsou nepřijatelné a musí skončit. „Izrael má právo na obranu proti nim,“ uvedl ve středu mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Podobně se ve středu vyjádřil i rakouský kancléř Sebastian Kurz. Za nepřijatelné označily dříve raketové útoky také Spojené státy a Evropská unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale také odsoudil nucené vystěhovávání palestinských rodin z východního Jeruzaléma, což je jeden z důvodu stávajících střetů.
Napětí eskaluje. Rakety odpálené z Gazy zabily v izraelském Aškelonu dvě ženy |
K zdrženlivosti a přiměřenosti vyzval izraelskou armádu generální tajemník OSN António Guterres. Také jeho mluvčí odmítl raketové útoky na izraelská města.
Napětí se v Izraeli a Palestině výrazně zvýšilo v pondělí poté, co radikální hnutí Hamás a jeho spojenci začali odpalovat rakety do Izraele. V reakci na to izraelské letectvo podniklo útoky na Gazu. Celkově už zahynulo nejméně 50 lidí. Napětí v oblasti vzrostlo v posledních týdnech kvůli střetům mezi izraelskou policií a Palestinci u mešity Al-Aksá a úmyslu vystěhovat palestinské rodiny z východního Jeruzaléma.
