OSN chce vyšetřit konflikt mezi Izraelem a Hamásem kvůli možným lidskoprávním zločinům |
„Slavnost se uskuteční příští úterý, a to ve formátu, na kterém se organizátoři musí dohodnout s policií.“ Zdánlivě nekonfliktní prohlášení, vydané v noci na středu izraelskou vládou, v sobě ve skutečnosti skrývá možnou rozbušku: „slavností“ se totiž myslí pochod příznivců nacionalistické krajní pravice a židovských osadníků, který má vést i Araby obývanými částmi města včetně muslimské čtvrti v historickém jádru Jeruzaléma.
Akce se koná každoročně, Židé si jí připomínají „sjednocení“ posvátného města, ke kterému podle jejich výkladu došlo v důsledku šestidenní války v roce 1967. Izraelská armáda tehdy vedle dalších oblastí obsadila i východní část Jeruzaléma, židovský stát ji ovládá dodnes a považuje Jeruzalém za své „jediné a nedělitelné hlavní město“. Podle mezinárodního práva jde ovšem o okupaci a naprostá většina zemí světa považuje za hlavní město Izraele Tel Aviv.
Arabští obyvatelé Východního Jeruzaléma, kterých je asi 300 tisíc, vždy nesli pochod nelibě, letos je ovšem situace napjatější než kdy jindy. Původně se akce měla konat již 10. května, právě v tento den ale vyvrcholilo několik týdnů bobtnající napětí mezi Židy a Palestinci a po marném uplynutí ultimáta k vyklizení Chrámové hory izraelskými bezpečnostními složkami začalo radikální palestinské hnutí Hamás pálit na Izrael rakety.
Po skončení jedenáctidenního ozbrojeného konfliktu, který si vyžádal přes 260 mrtvých vesměs z řad Palestinců, židovští nacionalisté myšlenku pochodu oživili a chtěli jej uspořádat ve čtvrtek 10. června. K tomu izraelská policie zkraje týdne odmítla vydat povolení (aniž by však akci výslovně zakázala) a nyní má být pochod v souladu s vládním stanoviskem uspořádán v úterý 15. června.
Papež vyzval k řešení napjaté situace v Jeruzalémě, Izrael mezinárodní tlak odmítá |
To vše se děje ve zjitřené politické atmosféře, neboť na obzoru je po dvanácti letech vlády odchod pravicového premiéra Benjamina Netanjahua z úřadu. V neděli má Kneset (izraelský parlament) hlasovat o důvěře nové vládě, kterou sestavil – bez účasti Netanjahuovy strany Likud – šéf středové formace Ješ Atid Ja’ir Lapid. Nová vládní koalice má ovšem mezi poslanci většinu jediného hlasu a Netanjahu a jeho spojenci se v těchto dnech ze všech sil snaží opoziční projekt povalit, mimo jiné pomocí tvrdého nátlaku na pravicové poslance podporující koalici.
„Zelená“ pro nacionalistický pochod ze strany dosluhující Netanjahuovy vlády je zjevně součástí této politické strategie. Poté co policie v pondělí odmítla akci povolit, se totiž ozvali s příkrou kritikou mnozí politici z ultrapravicových a židovských náboženských stran, podle jejichž názoru znamená nepovolení akce „ustupování teroristům z Hamásu“. Tito lidé jsou ovšem Netanjahuovi političtí spojenci – a končící premiér si je potřebuje udržet.
Pokud v neděli dostane nová protinetanjahuovská vláda v Knesetu důvěru, bude na novém premiérovi, aby se k pochodu židovských nacionalistů nějakým způsobem postavil; může jej i zakázat. Nesnadná úloha připadne Naftalimu Bennettovi, šéfovi pravicové strany Jamina, který na základě dohody s Lapidem o rotačním premiérství usedne do křesla předsedy vlády jako první.
Je pravděpodobné, že i v případě nového zákazu bude tvrdé jádro nacionalistů a osadníků chtít pochod uskutečnit a střety mezi radikály na obou stranách se zdají být téměř jisté. Nadcházející dny tak budou v Jeruzalémě podle všeho i nadále „horké“.
