Článek ve Financial Times čtěte zde. Schäuble, největší spojenec kancléřky Angely Merkelové, se před výročním summitem EU v Římě přiklonil také k volnějšímu a flexibilnímu uspořádání Evropy. Důvodem je, že EU čelí populismu a „lidové nechuti k přenosu více pravomocí do Bruselu“.
Čtyřiasedmdesátiletý politik se prý federalismu nevzdává ani ho federalistické ideje nezklamaly. Deníku řekl, „federalistická myšlenka nezmizela, pouze v současné době nemá žádnou šanci, aby se uskutečnila. V žádném evropském státě nejsou široké většiny, které by s tím souhlasily. Takže místo toho musíme zlepšovat naše mezivládní metody. Druhá nejlepší volba je vždycky lepší než nic.“
Schäuble též uvedl příklady různého tempa integrace à la carte. Kromě eurozóny to může být integrace bezpečnostních a obranných zdrojů, společná pohraniční stráž a úřad evropského návladního či vyšetřovatele.
Zajímavé je, jak si Schäuble představuje větší integraci eurozóny. Vlastně jde zase o vyšší stupeň centrální kontroly, nikoliv nějaké vzájemné ručení za dluhy, vklady nebo společné fiskální zdroje.
Schäuble souhlasí s myšlenkou Evropského měnového fondu (EMF), do kterého se budou transformovat stávající záchranné valy. To všechno se může stát beze změny základních smluv, které Schäuble otevírat nechce.
Náš krátký komentář: Otázkou je, jestli byl kdy Schäuble federalistou, protože alespoň nějaké společné sdílení fiskálních zdrojů mu bylo vždy cizí a bez toho federalismus prostě nejde uskutečnit.
Druhá věc je, že Evropané federalismus nechtějí, protože vůbec nevědí, co to je, a nikdo jim to nevysvětlil. Základní teze: federalismus není centralismus.
Budování federalismu v USA také mělo své odpůrce. Dohadovalo se ale o něm pár tisíc bohatých mužů. Většiny obyvatel se tehdy nikdo na názor neptal, protože nedisponovala volebním právem.
...
Simon Nixon se domnívá, že žádná zvláštní dohoda mezi Británií a EU nebude. EU bude mít politicky neakceptovatelné požadavky, které znemožní nějakou nadstandardní dohodu, jako je ta se Švýcarskem nebo Norskem. EU by žádala plnou podřízenost evropským regulacím a rozhodnutím Evropského soudního dvora (ECJ). Nepůjde pouze o regulaci standardů u zboží, ale i o společnou pracovněprávní a sociální legislativu. Seriózní jednání nezačnou dříve než příští rok a vzniknou mezitím velké politické tenze.
Mnozí příznivci brexitu tvrdí, že se má Británie na všechny složitosti vykašlat a obchodovat s EU pouze na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Leckdo v EU prý dochází k podobnému závěru.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
