Pandemie paradoxně zlevnila úvěry. Pro firmy je snazší získat lepší podmínky, říká bankéř Štětina |
Prioritami rozpočtu jsou podle ministerstva financí úspory na provozu státu včetně propuštění úředníků, investice za 189 miliard korun, růst důchodů o 758 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o 3000 korun, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o 1000 a vojáků o 550 nebo zmrazením platů státních zaměstnanců.
Letos je schválen schodek 500 miliard korun a loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy korun. Schválit a předložit Sněmovně návrh kabinet musí do konce září.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,876 bilionu korun a výdaje 1,486 bilionu korun. Proti letos schválenému rozpočtu má být podle MF dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o 100 miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z EU a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů o zhruba deset miliard korun.
„Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
FANTA: Bude Česko rájem dlužníků, nebo exekutorů? Rozhodne Senát |
Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2023 mohl činit 370 miliard korun a v roce 2024 pak 343 miliard korun. Ve čtvrtek přitom Národní rozpočtová rada konstatovala, že plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná. Navíc jsou podle ní přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné. Jako příklad rada uvedla plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 miliardy korun a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem 2,1 miliardy korun nebo růst důchodů nad plánovanou zákonnou valorizaci.
Analýza: Podporu loni dostávalo 35 procent nezaměstnaných, průměrně měli 8534 korun |
MF tento týden upozornilo, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Proto je MF v prvním návrhu rozpočtu nezohlednilo. Zvýšení těchto plateb ale podle úřadu nebude mít vliv na výši schodku.
Z materiálu dále vyplývá, že daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 679,6 miliardy korun z letošních očekávaných 622,1 miliardy korun. V roce 2020 byly daňové příjmy rozpočtu 718,2 miliardy korun. Složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla příští rok zůstat na letošních 31,6 procenta. Složená daňová kvóta vyjadřuje podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu.
