Nicméně i přes celkový negativní vývoj ekonomiky podle statistiků proti předchozímu kvartálu stoupla hrubá přidaná hodnota (HPH) o 0,1 procenta. Vzrostla zejména ve stavebnictví, peněžnictví a pojišťovnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Ve většině služeb však klesla.
Ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet uvedl, že k meziročnímu poklesu ekonomiky nejvýrazněji přispěl vývoj v odvětví obchodu, dopravy a ubytování a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Naopak se podle něj dařilo zpracovatelskému průmyslu. „Na straně poptávky byly hlavním faktorem poklesu HDP nižší spotřební výdaje domácností a investice,“ doplnil Kermiet.
Pozitivně pak k vývoji ekonomiky podle ČSÚ přispívaly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, změna stavu zásob a zahraniční poptávka.
Výdaje na konečnou spotřebu se v období od ledna do konce března mezičtvrtletně snížily o 1,3 procenta a meziročně o 3,7 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly proti proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta a proti loňskému stejnému čtvrtletí o 6,1 procenta. „Meziročně oslabila zejména spotřeba předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby,“ uvedli statistici.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 3,6 procenta, meziročně však byly vyšší o 1,3 procenta.
V Česku bylo prvním čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5,327 milionu lidí. Celková zaměstnanost se tak proti loňskému poslednímu kvartálu zvýšila o 0,3 procenta, meziročně však klesla o 1,6 procenta.
