PRAHA Politický útok na nezávislost Nejvyššího soudu se nakonec nekonal. Poslanec ODS Jiří Polanský se totiž polekal a včera dobrovolně stáhl svůj přílepek, který v úterý nenápadně podstrčil do novely zákona o obecně prospěšných společnostech.
Pokud by ho poslanci včera odhlasovali, mohl by se předsedou či místopředsedou Nejvyššího soudu stát prakticky kdokoliv, třeba vysloužilý politik. Mezi soudci i politiky se otevřeně spekuluje, že si tak pro sebe chystala trafiku ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Proč přílepek nejdříve do naprosto nesouvisejícího návrhu propašoval a pak ho bez boje stáhl, vysvětlil Polanský novinářům tak, že se polekal odmítavých reakcí: „Návrh v části týkající se Nejvyššího soudu jsem vzal zpátky, protože jeho projednávání se dostalo do roviny, kam podle mě nepatří, protože byl více méně použit k politickému boji.“
Polanský tvrdí, že návrh zpracoval sám. LN ovšem důvěryhodný zdroj potvrdil opak. Polanský totiž prý ve středu svému stranickému kolegovi Jiřímu Pospíšilovi přiznal, že návrh převzal od ministerstva spravedlnosti a jeho smyslem se sám nijak obšírně nezaobíral.
LN se navíc podařilo získat další důkaz, který Polanského tvrzení zpochybňuje. Ministerstvo spravedlnosti 23. března předložilo novelu, která měla změnit systém přidělování případů jednotlivým soudcům. Polanský tuto kratičkou novelu do písmene převzal a jen k ní doplnil (nebo mu byl doplněn) paragraf, který ruší kvalifikační kritéria požadovaná při jmenování předsedy či místopředsedy Nejvyššího soudu.
Zkažený pokus o ovládnutí Nejvyššího soudu a paralelní tvrdý odpor části soudců a žalobců proti němu ukazuje, jak hluboký rozkol v české justici panuje. Jeho prazákladem je vyšetřování kauzy Čunek. To v srpnu 2007 zastavil žalobce Arif Salichov, kterého do případu dodatečně dosadila nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.
Z plánu dosadit Kovářovou na Nejvyšší státní zastupitelství obviňují její odpůrci to křídlo justice, které drží s Veseckou, exministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou a tou částí ODS, která stála za jejím exšéfem Mirkem Topolánkem. Boj o Čunka znovu předloni rozdmýchal soudce Vojtěch Cepl, když rozhodl, že označení „justiční mafie“ není na adresu Vesecké, Němce či Kučery přehnané. Vrchní soud pak jeho rozsudek zrušil a případ mu sebral. Ústavní soud ale „justiční mafii“ vrátil v říjnu Ceplovi. Podle serveru Týden.cz nevyšel ani další pokus vyřadit Cepla ze hry, když vrchní soud tento týden odmítl, že by byl podjatý.
S kauzou „justiční mafie“ přímo souvisí několik dalších vleklých sporů v české justici. Zjevně kvůli odporu vůči Vesecké byl třeba loni odvolán liberecký žalobce Adam Bašný. O profesní šikaně mluví ze stejného důvodu i olomoučtí žalobci Ivo Ištvan a Igor Kříž. K čistkám došlo i v redakční radě odborného časopisu s názvem Státní zastupitelství.
***
Co po volbách?
Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká možná po volbách skončí. Bude se mít nejspíš kam vrátit. Její staré místo v čele žalobců v Hradci Králové je již čtyři roky volné. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová přitom loni slíbila, že funkci obsadí. Spekuluje se ale i o rošádě, při které by Kovářová Veseckou nahradila a ta by šla do vedení Nejvyššího soudu.
