Kombinace venkovského sídla, velkých, až okázalých hereckých výkonů a absurdně rafinovaného zločinu dýchá „starou dobrou Anglií“. Britsko-americký film Slídil (1972) režiséra Josepha Mankiewicze všechny tyhle ingredienci obsahuje, zároveň ale na tuto Anglii sžíravě útočí.
Andrew Wyke (Laurence Olivier) je příslušník vyšší třídy, živí se způsobem hodným excentrického gentlemana – psaním detektivních románů. Milo Tindle (Michael Caine) je úspěšný majitel dvou kadeřnických salonů, který se vypracoval z těžkých začátků. Narodil se do rodiny chudých přistěhovalců a dnes – nejenom že se mu dobře daří, ale do náručí mu padají dámy z lepších rodin – třeba paní Wykeová. Její manžel má pro Tindlea podivný návrh, jak zjednodušit život obou soků. Je to ale jenom začátek zápasu, po němž oba hrdinové budou po spirále stoupat ke koncům vskutku extrémním.
Adaptace divadelní hry Anthonyho Shaffera proti sobě staví dva nepříjemné hrdiny – nesnesitelně namyšleného snoba a vymóděného parvenu, který občas působí, jako kdyby všechny předsudky, jež snobové vůči zbohatlíkům chovají, byly oprávněné. Cainea a Oliviera v hlavních rolích je radost sledovat, škodolibé zadostiučinění přináší pohled na to, jak ti dva protivní chlapíci dostávají, co si zasloužili. Caine se ke stejnému příběhu vrátil ještě před třemi roky, tentokrát jako Wyke v nepříliš úspěšném stejnojmenném snímku Kennetha Branagha podle scénáře Harolda Pintera.
Slídil, pondělí 18. 1., 22.10, ČT 2
