ZLÍN Houba dřevomorka vyhnala život z jedno z nejzachovalejších typických baťovských domků ve Zlíně. Stavba vybraná jako vzor tehdejší architektury a jako muzejní expozice musí zůstat zavřená. A je vysoce pravděpodobné, že problém se týká mnoha dalších baťovských domů po celém městě, jen o tom lidé netuší.
Muzejní domek v ulici Nad Ovčírnou teď dává zabrat odborníkům. „Prodělal již dvě ozdravné kúry, ale ani jedna nevyřešila pro nás zásadní problém, kterým je vysoká relativní vlhkost v interiéru. Ta je podle našich měření i po stavebních úpravách stále nad hranicí 60 procent, což je pro sbírkové předměty z roku 1930 fatální hodnota,“ popsal konzervátor Karel Šindel. Spóry houby nalezli odborníci po celém domě.
Experti nyní hledají, jak dům zachránit. Každá rada je ale drahá, přiznávají sami. „Likvidace dřevomorky je někdy velmi jednoduchá, a někdy nemožná,“ konstatoval mykolog Alois Vágner z Moravského zemského muzea. Věří však, že se to Zlínským může podařit. „Dřevomorce domácí prospívá vlhkost, spodní voda a uzavřený prostor. Naopak ji tedy pomůže vyhnat pořádné vysušení objektu, pokud je to možné, může se dům takzvaně podřezat. Je potřeba odstranit všechno dřevěné a hodně větrat,“ doporučil.
Dřevomorka je v památkách velký problém. Radikální výměna všech dřevěných částí totiž nepřipadá v úvahu. „Faktem však je, že po opravě střech, když je uvnitř sucho, se její šíření téměř zastavilo,“ dodává například Eva Štěpánová ze zámku v Uherčicích, který patří k dřevomorkou nejpostiženějším památkám na Moravě.
To, co se děje v muzejním domku, se přitom skrytě může dít i v dalších stavbách. Stavitelé baťovských domků totiž nepředpokládali, že vydrží tak dlouho. Památkář Jan Obšivač už dříve připomněl, že odhady životnosti domků se pohybovaly mezi dvaceti a čtyřiceti lety - a tudíž ty nejmladší dosáhly téměř jejího dvojnásobku.
Původní izolace je už často strávená a majitelé mnoha domků si už zajistili svoji. Vlhkost je různým způsobem spojena i s několika pády domků, ať už při opravách objektu, nebo kvůli zavlhání terénu. Na radnici ve Zlíně proto zpracovali i materiál se stovkou rad, jak postupovat při rekonstrukcích domků, které jsou už právě kvůli jejich věku nezbytné.
Domů z režného zdiva stojí ve Zlíně stovky. Vznikaly ve 20. a 30. letech minulého století, a to ve variantě pro jednu, dvě, nebo dokonce čtyři rodiny. Podle dokumentů jich vznikly asi dva tisíce, přičemž velká část jich stojí dodnes. První stavby měly všechny stejnou podobu, což ovšem mohlo připomínat kasárna. Firma Baťa proto vyhlásila architektonickou soutěž, z níž vzešly nové typy domků. I ty většinou dodržely nastavený „městský styl“.
Muzejní domek 1295 v ulici Nad Ovčírnou se v dubnu 2007 stal ukázkou životního stylu řadové zlínské rodiny. Potíže s vlhkostí a dřevomorkou pokračovaly i po loňské výměně části předmětů. „Město Zlín nechá vypracovat technickou studii, která bude obsahovat řešení odvlhčení a odizolování objektu včetně vyčíslení finančních nákladů,“ uvedl ředitel Muzea jihovýchodní Moravy Antonín Sobek. Do opravy zůstane domek, ač velká turistická atrakce, zavřený.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
