Někteří odborníci mapující tuzemský extremismus říkají, že by před soud měli v utajení předstoupit i agenti Bezpečnostní informační služby, kteří by propojení Dělnické strany a neonacistických organizací mohli snadno potvrdit. „Podobně se tak stalo například v Německu při procesu s NDP. Agenti v utajení před soudem hovořili o stycích představitelů strany s otevřenými neonacisty,“ uvedl například Ondřej Cakl, který je členem jedné z expertních skupin na extremismus, které zřídilo ministerstvo vnitra.
O tom, jaká bude strategie státu a advokáta Tomáše Sokola před Nejvyšším správním soudem, nechtějí představitelé vnitra dopředu mluvit. „Nezlobte se, nebudeme dopředu odkrývat naše karty. Celou věc má navíc na starosti pan doktor Sokol a bylo by nešťastné tyto věci jakkoli komentovat,“ reagoval před týdnem Martin Linhart, šéf odboru bezpečnosti ministerstva vnitra.
K situaci se nechtěl vyjadřovat ani náměstek ministra vnitra Jiří Komorous, který má boj s extremismem na starosti. „Samozřejmě je nutné zvážit, zda by takové svědectví i přes utajení neodhalilo identitu agentů. Podle toho, co by vypovídali, by mohlo být poměrně snadné zjistit, kdo pracuje pro tajnou službu nebo policii,“ uvedl Komorous.
Výpovědí nasazených agentů se neobává ani předseda Dělnické strany Tomáš Vandas. Podle něj nemohou do soudního jednání přinést nic jiného. „Pokud se soud bude držet svého březnového rozsudku, nemohou nás zrušit. Nemohou přiřazovat odpovědnost jednotlivých členů strany celé partaji,“ tvrdí Vandas.
O tom, zda budou jako svědci předvoláni i pracovníci tajné služby, nakonec zřejmě rozhodne jedině advokát Tomáš Sokol. Ten před časem říkal, že samotný písemný návrh na zrušení Dělnické strany z dílny ministerstva vnitra je dobrý. „Kdybych si myslel, že návrh není kvalitní, vládě bych to řekl. Jsem přesvědčený, že to může mít úspěch,“ uvedl v médiích Sokol.
