Letos se poprvé projevila v účtech nová pravidla rozúčtování. Podle nich mají platit víc nejen zimomřivci, kteří si rádi přitopili, ale i otužilci zvyklí šetřit. Novinka může zasáhnout až 70 procent domácností v Česku, které využívají centrální vytápění.
Ministerstvo pro místní rozvoj si od ní slibuje spravedlivější přístup. Ti, komu dosud stačilo, že jsou obklopeni sousedy a teplo k nim sálá od nich, si nyní připlatí. Stejně tak ti, kdo topili pánu bohu do oken. Dosud se rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech v bytovém domě, a za ostatní tak zaplatili ti se středovými hodnotami spotřeby. Nyní se mění systém úhrad a procenta podílu na společném vytápění domu všemi nájemníky jsou vyšší.
Pokud někdo netopí, pak navíc podle ministerstva trpí celá budova. Takové byty totiž začnou kvůli mrazu plesnivět. „Užitečnější je, aby se každý obyvatel podílel na vytvoření tepelné stability v domě a předešlo se zbytečným škodám,“ píše se na stránkách ministerstva.
Jenže právě způsob vysvětlení, jak se chovat energeticky uvědoměle a optimalizovat náklady, leckoho zmátl. Ostatně i zmíněná nájemnice z Prahy 6 dostala od předsedkyně bytového družstva radu, že netopit, jak byla zvyklá dříve, už se nevyplatí. Topení tedy nastavila „na dvojku“. Výsledkem je patnáctitisícový účet.
„Topit víc, abych platil méně? To je na první pohled nesmysl. V bytech, ve kterých lidé nepřetápěli a platili obvykle na úrovni průměru nebo pod průměrem domu, není třeba měnit způsoby vytápění,“ říká k tomu Jiří Pohanka z Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu.
Ministerstvo tvrdí, že na nové rozúčtování má kladné ohlasy. O něco kritičtější je ale například Svaz českých a moravských bytových družstev (SČBMD). Podle něj sice nebylo stížností tolik, kolik původně očekávali, neznamená to ovšem, že ještě nějaké nepřibudou.
