Vminulém a tomto vydání Akademie jsme vám přinesli hodnoticí tabulky českých veřejných vysokých škol a jejich fakult. Hodnocení pro Lidové noviny připravili Jan Koucký a Aleš Bartušek ze Střediska vzdělávací politiky (SVP) Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Na základě vašich reakcí jsme Jana Kouckého požádali o upřesnění některých pojmů, s nimiž výzkum SVP pracuje.
* LN Co má největší váhu v kategorii mezinárodní funkce?
V mezinárodní funkci zohledňujeme například schopnost školy získávat finanční prostředky na svoji činnost ze zahraničních zdrojů nebo podíl studentů s cizím státním občanstvím. Největší váhu však má orientace na výměnné programy studentů a jejich podpora. Konkrétně se jedná o podíl studentů vyslaných a přijatých v rámci mezinárodních mobilitních programů a o podíl dotací získaných na tyto programy na celkovém objemu neinvestičních prostředků.
* LN Co bych měla dělat, kdybych byla proděkankou plzeňské lékařské fakulty UK, aby ve výzkumné funkci moje fakulta získala pět místo čtyř hvězdiček?
Protože na počet hvězdiček nemá vliv pouze jediný ukazatel, ale celá škála, máte na výběr hned několik cest nebo jejich kombinací. Jednou ze strategií může být například současné zvýšení počtu doktorandů o čtvrtinu, provázené zlepšením odborné kvalifikační struktury akademických pracovníků (například získáním osmi nových docentů a čtyř profesorů) a nárůstem počtu bodů za výsledky vědecké a výzkumné činnosti podle RIV (Registr informací o výsledcích výzkumu a vývoje) z dnešních 14,5 na 20 tisíc. Možností je sice více, ale pro fakultu to nebude jednoduché, protože dnes je blíž spíše třem než pěti hvězdičkám.
* LN Co přesně se myslí pojmem „regionálnost“ a co to řekne zájemci o studium?
Rozumí se tím například zaměření vysoké školy na regionální problematiku nebo na studenty z daného regionu. Školy dostávají „regionální body“ například podle podílu prostředků získaných od územně samosprávných celků a podílu studentů, kteří mají trvalé bydliště ve stejném kraji. Zájemci o studium to může napovědět, že v takové škole najde víc spolužáků ze stejného regionu a že to ovlivní také jeho budoucí uplatnění nebo že se škola zaměřuje na rozvoj regionu, což může zahrnovat různé vzdělávací služby, přenos znalostí nebo výsledků aplikovaného výzkumu mezi malé a střední podniky v regionu apod.
* LN Proč jsou tak vysoké údaje u podílu studentů, kteří neúspěšně ukončili studium?
Mezi neúspěšnými jsou i studenti, kteří během prvního roku zjistili, že to pro ně nebyla nejvhodnější volba, ukončili studium a dostali se jinam. Nebo zjistili, že vysokoškolské studium prostě není jejich šálek čaje a vůbec z něj odešli. Údaje o neúspěšnosti jsou ovšem mezi školami velmi rozdílné. Na některých školách probíhá výběr během přijímacího řízení, přijata je pouze část studentů a většina z nich také dostuduje. Takže je menší šance se na takovou školu dostat, ale větší pravděpodobnost jejího úspěšného dostudování. Jiné školy naopak nabírají téměř všechny uchazeče a výběr probíhá až v průběhu studia. Právě tak například vysoký podíl studentů, kteří přecházejí jinam, může mít řadu vysvětlení. Znamená třeba i to, že se jedna fakulta rozdělila na dvě, a část studentů proto dokončí studium na jiné fakultě, přestože vlastně nikam neodešli. Na vyjmenování a postižení všech rozmanitých situací ovšem dvě přílohy Lidových novin nestačí.
* LN Nebylo možné kontaktovat absolventy, aby řekli, co jim škola dala, jestli byla vlídná atd.?
Některé vysoké školy taková šetření skutečně dělají. Nijak se to však nekoordinuje ani nevyhodnocuje, takže výsledky nejsou příliš srovnatelné. V rámci mezinárodních projektů Cheers a Reflex však v letech 1998 a 2006 proběhla dvě celostátní šetření mezi absolventy, vždy čtyři až pět let po získání diplomu. V současnosti je těsně před schválením další projekt, Reflex 2010; výsledky z něj mohou být k dispozici asi za rok. Jistým problémem ovšem je, že se absolventi vyjadřují ke škole, jak ji znali před několika lety, a výsledky proto nejsou zcela aktuální. V některých zemích proto uskutečňují také pravidelná šetření mezi studenty.
* LN K čemu lze typologii využít?
V právě schváleném dlouhodobém záměru vysokých škol píše ministerstvo školství o potřebě diverzifikovat vysoké školství, tedy o tom, že je důležité, aby se každá škola zaměřila na ty funkce, které se od ní očekávají, jsou jí vlastní a jež je schopna kvalitně naplnit. Proto samozřejmě roste potřeba poznatků o tom, jaké vlastně české vysoké školy jsou, co jsou jejich silné a co slabší stránky, v čem mohou dosáhnout špičkové mezinárodní úrovně, ale také třeba v čem mohou prospět rozvoji svého regionu. Tedy poznatků, o něž dříve takový zájem nebyl, ale které se dnes snaží získat celá Evropská unie. Studie SVP je pouze prvním vykročením tímto směrem.
* LN Co se s vaší typologií vysokých škol bude dít dál?
Podrobná studie, z níž vycházel i materiál pro Lidové noviny, bude zanedlouho rozeslána vysokým školám k připomínkám. Po diskusi se školami, ale také v rámci evropského projektu připravíme změny metodiky a zpracujeme nové informace za rok 2009-2010. Předpokládáme, že do roka vyjde nová verze typologie českých vysokých škol, možná již i se srovnáním s jinými školami v Evropě.
