Žijeme v době, kdy se k nejinovativnějším a nejúspěšnějším lidem řadí i nedostudovaní muži, jako je Bill Gates. Lze z toho ovšem vyvodit, že technické vzdělání není pro úspěch rozhodující? To právě vůbec ne. Symbolický rozměr „nedostudovaných géniů“ zakrývá realitu. A ta nám tvrdě sděluje, že na vystudovaných technicích a inženýrech stojí prosperita, ať už jí zajišťují technologie staré, či nové.
Techniky a inženýry budeme potřebovat stále víc. S tím nehnou jakékoliv futuristické scénáře představující budoucnost jako doménu humanitních vědců, kulturologů, genderových specialistů, nanejvýš ještě biologů. Čím to, že inženýři, absolventi průmyslovek či technici jsou považováni za podřadné? Čím to, že firmy myslící dopředu se přestávají spoléhat na české kapacity produkující techniky?Česká personální ředitelka společnosti ABB říká, že firma už nabírá techniky i v cizině, což se prý osvědčilo na Slovensku a v Rumunsku. Jak to? Vždyť žijeme v zemi, kde inženýrský étos zapustil silné kořeny. V zemi, kde inženýři jako Křižík, Kolben či Daněk patří k rodinnému stříbru. Baťovi inženýři zakládali české „kolonie“ v Africe a Latinské Americe. Známá expozice ve zlínském muzeu se jmenuje S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly - ne s cestovateli, spisovateli či disidenty. Ačkoliv proslulou kofolu vymyslel farmakolog dr. Blažek, tradovaná legenda říká, že jde o dílo českých inženýrů, kteří dostali za úkol zpracovat odpad z pražení kávy.
Jak to, že v tak inženýrské zemi je problém propagovat technické vzdělání? Možná by se tu mohl zapojit i prezident. Tohle je přesně branže, v níž by se ing. Václav Klaus našel.
