Americký prezident Donald Trump nechal ve středu přesunout nabízený summit s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem na příští rok. Podle poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Johna Boltona se tak stalo kvůli vyšetřování ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016.
„Prezident věří, že další bilaterální jednání s prezidentem Putinem by se měla uskutečnit až poté, co skončí ruský hon na čarodějnice, takže jsme se dohodli, že se uskuteční až po Novém roce,“ uvedl Bolton pro média.
Zatímco jeho stanovisko naznačovalo naději, že vyšetřování vedené bývalým šéfem FBI Robertem Muellerem skončí do konce letošního roku, nebyl stanoven žádný časový rámec, ve kterém by se druhé setkání Putina s Trumpem mělo odehrát.
Původně Bílý dům minulý týden oznámil, že prezident pověřil Boltona, aby nabídl Putinovi setkání ve Washingtonu. Podle mluvčí prezidenta Trumpa se mělo setkání uskutečnit na podzim. Druhé setkání mezi prezidenty USA a Ruska dávalo Trumpovi šanci vylepšit svou pozici po nepříliš úspěšném setkání v Helsinkách, které řada amerických politiků včetně Republikánů považovala za fiasko. Bývalý šéf CIA John O. Brennan ho dokonce označil za zradu USA.
Trump silné kritice čelil ještě začátkem tohoto týdne i kvůli „slabosti“, se kterou vyjednával s Putinem. V pondělí se na Twitteru bránil tím, že se „NIČEHO nevzdal“ a vyšel dobře s ruským prezidentem, „což je dobrá věc.“
Moskva však v pondělí odmítla jednání hlav států skrze poradce pro zahraniční otázky Jurije Ušakova s tím, že by prezidenti měli nejprve „nechat usadit prach a poté mohou vyjednávat všechny otázky byznysovým způsobem. Ale ne teď.“
Ušakov v Moskvě uvedl pro novináře, že neprobíhají žádné přípravy na setkání ve Washingtonu a že existují i „jiné možnosti, které mohou lídři zvážit“, jako je třeba listopadový summit G20 v Argentině, nebo jiná mezinárodní setkání. Následující den otočil prezident Trump svou rétoriku vůči Rusku.
Obrat v pozici
„Velice se obávám, že Rusko bude bojovat velice tvrdě, aby mělo vliv na nadcházející volby. Na základě faktu, že žádný prezident nebyl na Rusko tvrdší, než já, budou velice tvrdě tlačit Demokraty. Rozhodně nechtějí Trumpa,“ napsal prezident na sociální síť.
Ve středu pak americký ministr zahraničí Mike Pompeo situaci ještě více vyostřil, když vydal prohlášení, že USA odmítají „ruský pokus o anexi Krymu a slibují, že se budou držet této politiky dokud nebude obnovena územní integrita Ukrajiny.“
„Spojené státy požadují po Rusku, aby respektovalo principy, které dlouho považovalo za vlastní, a aby ukončilo okupaci Krymu,“ stojí v Pompeově prohlášení. Pompeo také prohlásil na jednání v Kongresu, že USA nikdy neuznají Krym jako součást Ruska. Právě o Krymu a situaci na východě Ukrajiny měli společně řešit Putin s Trumpem během červencového setkání v Helsinkách, kde strávili více než dvě hodiny za zavřenými dveřmi pouze v doprovodu překladatelů.
O nás bez nás
Vladimir Putin podle zdrojů agentury Bloomberg navrhl svému americkému protějšku referendum o nezávislosti republik na Donbasu, jako řešení krize na Ukrajině. Podle diplomatický zdrojů mělo jít o prakticky stejný scénář jako při vyhlášení nezávislosti Krymu před čtyřmi lety.
Podobně ve stylu „o nás bez nás“ podle kosovského deníku Gazeta Express jednali prezidenti mocností na helsinském summitu i o nezávislosti Kosova. Měli se prý podle nejmenovaných diplomatických zdrojů dohodnout na uznání Kosova Srbskem výměnou za postoupení části území. USA prohlášením Pompea tento týden de facto tyto návrhy zamítly.
„V Helsinkách jsme se snažili zjistit, zda Rusko má zájem na zlepšení vztahů,“ uvedl v Kongresu americký ministr zahraničí s tím, že Rusové však zjevně o takový krok nestojí. „Bránili jsme základní americké strategické zájmy v Sýrii a na Ukrajině. Já osobně jsem dal jasně najevo Rusům, že ponesou vážné následky za vměšování do našeho demokratického procesu,“ dodal Pompeo.