Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner vyslovil obavy, aby Rusko nemělo další cíle, například Krym, a Rada Severoatlantické aliance Rusko vyzvala, aby své rozhodnutí odvolalo.
"Litujeme, že toto rozhodnutí bylo přijato. Pro Ukrajinu je nepřijatelné, proto je nemůžeme podpořit," uvedl ukrajinský prezident v prohlášení, které vydal jeho úřad. "To, co se stalo, představuje hrozbu pro každého, nejen pro jedinou zemi. Teď může přijít na řadu jakýkoli další stát. Když někomu dovolíme, aby porušoval základní právo na územní celistvost, zpochybníme existenci všech států," dodal Juščenko v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Ukrajina trvá na zachování územní celistvosti Gruzie, zdůraznil prezident, známý svým prozápadním postojem a přátelskými vztahy se svým gruzínským protějškem Michailem Saakašvilim. Juščenko se dnes sešel s britským ministrem zahraničí Davidem Milibandem, který vůči Rusku zaujal poměrně ostrý postoj a vyzval například k vytvoření mezinárodní koalice proti ruské agresi.
"Nechceme novou studenou válku a (ruský prezident) bude odpovědný za to, aby ji nerozpoutal," řekl Miliband v Kyjevě. "Musíme zvýšit cenu, kterou Rusko zaplatí, pokud této odpovědnosti nedostojí... Musíme znovu posoudit povahu, hloubku a šíři vztahů (s Ruskem)," dodal.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner vyjádřil obavy, aby Rusko po Jižní Osetii a Abcházii nemělo další cíle, například právě Krym. Ten byl považován za ruské území až do roku 1954, kdy jej Ukrajině postoupil sovětský vůdce Nikita Chruščov u příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku.
Kouchner uznání Jižní Osetie a Abcházie ostře odsoudil a označil je za porušení mezinárodního práva, dohod o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a rezolucí OSN. Šéf francouzské diplomacie zároveň uvedl, že na to bude 27 šéfů států Evropské unie zcela nepochybně reagovat při vrcholné schůzce, kterou na pondělí do Bruselu svolala Francie coby předsedající země EU.
Česká vláda už sdělila, že na summitu bude její prioritou prosadit zachování územní celistvosti Gruzie a její obnovu. Zatím však zdaleka není jasné, zda se unie odhodlá i k nějakým konkrétním sankcím vůči Rusku, například k přerušení jednání o takzvaném strategickém partnerství.
Ruské uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie odsoudila i Severoatlantická aliance a Moskvu vyzvala, aby své rozhodnutí odvolala. "Rada NATO odsuzuje rozhodnutí Ruské federace uznat gruzínské regiony Jižní Osetii a Abcházii a vyzývá Rusko, aby své rozhodnutí zrušilo," uvedla aliance v prohlášení vydaném po jednání rady v Bruselu.
K ostré kritice se přidala rovněž skupina sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí světa G7. "Odsuzujeme postup našeho partnera ve skupině G8... Hluboce litujeme, že Rusko použilo v Gruzii nepřiměřené síly a že stále okupuje část gruzínského území," uvedla ve společném prohlášení skupina, která se při jednání o globálních otázkách setkává i ve formátu G8, tedy společně s Ruskem.
V Sevastopolu, o němž mluvil Juščenko, zůstala ruská Černomořská flotila na základě rusko-ukrajinských smluv uzavřených v roce 1997 na 20 let. Smlouvy se automaticky mají prodlužovat vždy o pět let, pokud jedna ze stran nejméně rok dopředu neoznámí, že chce smluvní vztah ukončit. Kyjev dal opakovaně najevo, že vylučuje jakékoliv prodloužení dohody za konečné datum 28. května 2017.
Právě ruská flotila kotvící v Sevastopolu operuje nyní v Černém moři, kde se pohybují i americké válečné lodě. Ty zásobují Gruzii humanitární pomocí a měly kotvit i v přístavu Poti. Tam ale přes dohodu o příměří, kterou Gruzie a Rusko uzavřely 12. srpna po několikadenních krvavých bojích o kontrolu nad Abcházií a Jižní Osetií, dál zůstávají ruské jednotky. USA proto od svého záměru upustily.
Přítomnost ruských jednotek na gruzínském území považuje Západ za nepřípustnou a dnes na to znovu upozornila německá kancléřka Angela Merkelová. "Pokračující ruská přítomnost v Gruzii, a to mimo území Abcházie a Jižní Osetie, představuje podle názoru kancléřky vážné porušení šestibodové dohody o příměří," uvedl její mluvčí.
"Litujeme, že toto rozhodnutí bylo přijato. Pro Ukrajinu je nepřijatelné, proto je nemůžeme podpořit," uvedl ukrajinský prezident v prohlášení, které vydal jeho úřad. "To, co se stalo, představuje hrozbu pro každého, nejen pro jedinou zemi. Teď může přijít na řadu jakýkoli další stát. Když někomu dovolíme, aby porušoval základní právo na územní celistvost, zpochybníme existenci všech států," dodal Juščenko v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Ukrajina trvá na zachování územní celistvosti Gruzie, zdůraznil prezident, známý svým prozápadním postojem a přátelskými vztahy se svým gruzínským protějškem Michailem Saakašvilim. Juščenko se dnes sešel s britským ministrem zahraničí Davidem Milibandem, který vůči Rusku zaujal poměrně ostrý postoj a vyzval například k vytvoření mezinárodní koalice proti ruské agresi.
"Nechceme novou studenou válku a (ruský prezident) bude odpovědný za to, aby ji nerozpoutal," řekl Miliband v Kyjevě. "Musíme zvýšit cenu, kterou Rusko zaplatí, pokud této odpovědnosti nedostojí... Musíme znovu posoudit povahu, hloubku a šíři vztahů (s Ruskem)," dodal.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner vyjádřil obavy, aby Rusko po Jižní Osetii a Abcházii nemělo další cíle, například právě Krym. Ten byl považován za ruské území až do roku 1954, kdy jej Ukrajině postoupil sovětský vůdce Nikita Chruščov u příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku.
Kouchner uznání Jižní Osetie a Abcházie ostře odsoudil a označil je za porušení mezinárodního práva, dohod o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a rezolucí OSN. Šéf francouzské diplomacie zároveň uvedl, že na to bude 27 šéfů států Evropské unie zcela nepochybně reagovat při vrcholné schůzce, kterou na pondělí do Bruselu svolala Francie coby předsedající země EU.
Česká vláda už sdělila, že na summitu bude její prioritou prosadit zachování územní celistvosti Gruzie a její obnovu. Zatím však zdaleka není jasné, zda se unie odhodlá i k nějakým konkrétním sankcím vůči Rusku, například k přerušení jednání o takzvaném strategickém partnerství.
Ruské uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie odsoudila i Severoatlantická aliance a Moskvu vyzvala, aby své rozhodnutí odvolala. "Rada NATO odsuzuje rozhodnutí Ruské federace uznat gruzínské regiony Jižní Osetii a Abcházii a vyzývá Rusko, aby své rozhodnutí zrušilo," uvedla aliance v prohlášení vydaném po jednání rady v Bruselu.
K ostré kritice se přidala rovněž skupina sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí světa G7. "Odsuzujeme postup našeho partnera ve skupině G8... Hluboce litujeme, že Rusko použilo v Gruzii nepřiměřené síly a že stále okupuje část gruzínského území," uvedla ve společném prohlášení skupina, která se při jednání o globálních otázkách setkává i ve formátu G8, tedy společně s Ruskem.
V Sevastopolu, o němž mluvil Juščenko, zůstala ruská Černomořská flotila na základě rusko-ukrajinských smluv uzavřených v roce 1997 na 20 let. Smlouvy se automaticky mají prodlužovat vždy o pět let, pokud jedna ze stran nejméně rok dopředu neoznámí, že chce smluvní vztah ukončit. Kyjev dal opakovaně najevo, že vylučuje jakékoliv prodloužení dohody za konečné datum 28. května 2017.
Právě ruská flotila kotvící v Sevastopolu operuje nyní v Černém moři, kde se pohybují i americké válečné lodě. Ty zásobují Gruzii humanitární pomocí a měly kotvit i v přístavu Poti. Tam ale přes dohodu o příměří, kterou Gruzie a Rusko uzavřely 12. srpna po několikadenních krvavých bojích o kontrolu nad Abcházií a Jižní Osetií, dál zůstávají ruské jednotky. USA proto od svého záměru upustily.
Přítomnost ruských jednotek na gruzínském území považuje Západ za nepřípustnou a dnes na to znovu upozornila německá kancléřka Angela Merkelová. "Pokračující ruská přítomnost v Gruzii, a to mimo území Abcházie a Jižní Osetie, představuje podle názoru kancléřky vážné porušení šestibodové dohody o příměří," uvedl její mluvčí.
