„Epidemie v zemi sílila patrně postupně,“ domnívá se Nicoll. „Její přítomnost si ale všichni uvědomili až ve chvíli, kdy do nemocnic začalo přicházet velké množství vážně nemocných lidí.“ Toto „přehlédnutí“ přispělo jak k vypuknutí paniky mezi obyvatelstvem, tak i k razantní odpovědi vlády. Ta přijala řadu opatření, z nichž některá byla pochopitelná (žádost o antivirotika), jiná (např. zákaz shromažďování) ovlivněna spíše vypjatou politickou situací před blížícími se volbami.
Známý neznámý virus Paniku vystupňoval i fakt, že lékaři neznali původce onemocnění. Z 86 mrtvých jenom 5 prokazatelně zemřelo na pandemický virus. Ovšem Nicoll je přesvědčen, že většina případů nynější chřipky na Ukrajině může jít na vrub pandemického viru H1N1. Analogicky k situaci na jižní polokouli, kde během tamní chřipkové sezony více než 90 procent podobných onemocnění způsobil tento virus. Zatím jde ovšem pouze o kvalifikovaný odhad. Na Ukrajině neprobíhala průběžná analýza vzorků od nemocných a týmy odborníků jsou na místě příliš krátce. Proto v tuto chvíli nelze vyloučit, že epidemiologická situace je komplikovanější. Například jako v Chile během našeho léta. Tam polovinu úmrtí způsoboval jiný virus napadající dýchací soustavu. Sám o sobě nebyl nebezpečný, v kombinaci s chřipkou byl ale nad síly řady nemocných.
