O pachatelích únosu se zatím oficiálně nic neví, spekuluje se však o tom, že za ním mohly stát milice. Rivalita vzájemně znesvářených milic znepokojuje libyjskou veřejnost, která vládu tlačí k jejich rozpuštění. Páteční velký protest proti milicím v Tripolisu se změnil v krveprolití: násilnosti si vyžádaly nejméně 43 mrtvých a okolo 400 zraněných (více čtěte ZDE) . Obyvatelé metropole kvůli tragédii v neděli zahájili třídenní stávku.
S působením milic souvisí i říjnový únos libyjského premiéra Alího Zajdána. Ten se na několik hodin ocitl v rukou ozbrojenců a označil to za pokus o puč. Skupina ozbrojenců, která únos zorganizovala, se v roce 2011 podílela na svržení bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a nyní částečně spadá pod ministerstvo vnitra. Zásah proti Zajdánovi zdůvodňovala nesouhlasem s postupem vlády při nedávné operaci amerického komanda, které z Tripolisu uneslo hledaného teroristu abú Anase Libího (více čtěte ZDE).
Zajdán podle médií ztrácí nad znesvářenými milicemi, islamistickými ozbrojenci a dalšími bojovníky kontrolu. Ozbrojenci i dva roky po svržení bývalého diktátora Muammara Kaddáfího odmítají složit zbraně.
V pondělí se z metropole stáhli příslušníci misurátské milice, která se podílela na pátečním masakru. Kvůli odchodu jedné z nejmocnějších ozbrojených frakcí však podle Reuters může nakonec vláda čelit větším problémům, než kdyby milice zůstala. Ostatní milicionářské skupiny totiž mohou usilovat o rozšíření svého vlivu v uvolněné oblasti.
Milicionářskému soupeření o moc by měla zabránit armáda, která již zaujala pozice v Tripolisu. Její možnosti jsou ale omezené a armáda se potýká i s problémy s výcvikem vojáků. Západní státy, které s obavami sledují vývoj v zemi, jež je významným vývozcem ropy, proto přislíbily Zajdánovu kabinetu větší odbornou pomoc s budováním armády.
