Vylepšení vzájemných vztahů s Íránem je jedním z cílů administrativy prezidenta Baracka Obamy. Írán už léta volá po tom, aby Američané zrušili sankce, které vůči němu zavedli, jmenovitě obchodní embargo. Obamův předchůdce George W. Bush o tom nejenže nechtěl ani slyšet, ještě navíc Írán pasoval na jednu ze zemí „osy zla“ a společně s „jestřáby“ ve své vládě zvažoval, jestli po Iráku nezačít válku i proti Íránu.
Důvodů měli víc. Tím nejpádnějším byla obava, že země tajně vyvíjí jadernou zbraň. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád však také provokuje slovními výpady vůči Izraeli.
Obama zvolil jiný přístup. Místo izolace chce Írán znovu přivést k jednacímu stolu, což se mu i povedlo (šestistranná jednání se vedou už měsíc).
Přesto si i on už stačil proti sobě Íránce popudit, když komentoval výsledek červnových prezidentských voleb. Přidal se na stranu kandidáta opozice Míra Hossejna Músávího, jehož tábor obvinil staronového prezidenta Ahmadínežáda z volebních podvodů. Vládnoucí garnitura v čele s duchovním ajatolláhem Alím Chameneím okamžitě zareagovala a obvinila Američany z toho, že se znovu vměšují do dění v zemi (součástí obvinění bylo tvrzení, že podnítili a podporovali pouliční protesty).
Další vývoj vzájemných vztahů bude záležet na ochotě Íránu odtajnit veškeré detaily týkající se jeho jaderného programu. A ta zatím není moc velká.
