Barack Obama během své předvolební kampaně mimo jiné sliboval navýšení počtu absolventů vysokých škol z vědeckých a technických oborů. A nebyl sám. Větší počet absolventů oborů označovaných jako STEM – tedy vědních a technických oborů – požadovaly ve svých zprávách jak americká Obchodní komora, tak Národní akademie věd.
„Zastánci této myšlenky by ale měli tlumit svůj zápal,“ řekla časopisu Science Lindsay Lowellová, demografka z Georgetown University ve Washingtonu, D. C. Zvýšení počtu vědců a techniků by podle ní mohlo vést k právě opačným důsledkům: k zesílení současného trendu odchodu těch nejlepších do jiných než vědecko-technických, tedy odborných zaměstnání.
Zájem o práci v oboru klesá Tvrzení se opírá o analýzu pravidelných vládních průzkumů o počtu studentů v jednotlivých oborech a jejich uplatnění mezi lety 1972 a 2005. Výsledkem této analýzy je právě publikovaná studie, která sleduje uplatnění absolventů v okamžiku po dokončení studia, po třech a více letech. Poslední takto zachytitelní absolventi školu opustili právě v roce 2005.
Navzdory na první pohled pozitivním trendům (viz rámeček) srovnávání poptávky a nabídky na trhu práce autoři studie varují. Co je k tomu vede? Trend vývoje mezi elitou.
V roce 1972 nastoupila do zaměstnání v oboru pětina excelentních absolventů. V 90. letech z této skupiny studentů, jejichž výsledky dosahují 80–100 procent maxima, zůstala v oboru dokonce téměř třetina, 28,7 procenta. Jenže v novém miléniu nastal citelný propad: mezi studenty nastupujícími v roce 2005 zůstalo oboru věrných pouhých 13,8 procenta. Souběžně došlo k poklesu, byť velmi mírnému, i u excelentních absolventů, kteří po 10 letech pracovali v oboru.
Podle autorů studie tyto výsledky odpovídají osobním zkušenostem mnohých absolventů technických oborů: podle nich stále více jejich kolegů nakonec nastupuje do managementu a finančních služeb. „Skutečnou konkurenci možná nepředstavují východní země, jako je Indie nebo Čína – ale Wall Street,“ řekl časopisu Science jeden z autorů publikované analýzy, Harold Salzman, sociolog z Rutgers University v New Brunswicku.
Studie varuje před dalším zvyšováním počtu studentů na technických oborech. Podle ní by mohlo ekonomice Spojených států z dlouhodobého hlediska uškodit i proto, že důsledkem extenzivního přijímání „do oboru“ by byl pokles mezd vědecko-technických pracovníků. Trend odchodu těch nejlepších jinam by se tím ještě více posílil.
Absolventi v jednom pytli Studie okamžitě vyvolala kritickou reakci. Vyčítá se jí, že hází všechny studenty vědecko-technických oborů do jednoho statistického pytle. Vždyť v ekonomice se často stává, že je nedostatek absolventů jednoho oboru a zároveň přebytek jiného.
Kritici také upozorňují na opakované stížnosti firem, které nemohou sehnat kvalifikované kandidáty na místa s vysokými odbornými požadavky. Tyto výhrady ale Salzman odmítá a za viníka označuje samotný průmysl.
Ze statistických údajů totiž podle Salzmana vyplývá, že americké firmy v posledních letech snížily výdaje na vzdělávání zaměstnanců. Spoléhají se tedy evidentně na to, že se jim odborníky – a to i na velmi specifické pozice – podaří získat na trhu práce. Takové očekávání však sociolog Salzman považuje za nerealistické a dodává: „Tahle debata není založena na faktech.“
Stížnosti na nedostatek kompetentních odborníků jsou podle něj navíc zpolitizované: firmy je používají jako argument například při náboru pracovních sil ze zahraničí.
Debatu ovlivňuje také skutečnost, že je vysokoškolské vzdělání stále častěji považováno za nezbytnost, a proto po něm roste poptávka. Často ale bez ohledu na to, jaký je jeho skutečný ekonomický přínos.
***
Dobrá čísla? Studie zjistila, že mezi lety 1972 a 2005 poklesl zájem o vědecko-technická studia: těch, kteří nastoupili nebo absolvovali tyto obory, od 70. let ubylo – z 9,6 % z celkového počtu vysokoškoláků na 8,3 % na přelomu milénia. Zároveň se ale zvýšil počet absolventů, kteří po třech letech od konce studia pracovali ve vědecko-technických oborech. V roce 1977 to byla třetina, na přelomu 20. a 21. století už téměř polovina, 45 %. A podobný nárůst věrnosti absolventů oboru je patrný i po 10 letech od nástupu do zaměstnání. Studie ale tvrdí, že elita odborná místa naopak opouští.
