WASHINGTON Ohlašovaná „revoluční“ zkamenělina potěšila sice oko laiků i odborníků, ale o jejím vědeckém významu se stále debatuje. Fosilie nazvaná Ida se z doby před 47 miliony let zachovala z celých 95 procent, včetně otisků chlupů a obsahu žaludku (ovoce). Ida je jen kvůli tlaku usazenin nad sebou jako „přejetá autem“. Nedospělé zvíře velikosti veverky je samička, protože jí chybí kost v penisu, typická pro některé vyhynulé i dnešní primáty. Patrně uhynula po vdechnutí výronu plynů z jezera, ze kterého pila, a skončila na jeho dně. Interpretace faktů už je ožehavější. Autoři popisu připravili Idě značnou reklamu (včetně TV dokumentu) a tvrdí, že popisuje „bílá místa“ v poznání vývoje člověka. Kritici tvrdí, že Ida je sice mezi zkamenělinami královnou krásy, ale revoluční nové poznatky nepřináší.
Co amatér rozdělil, paleontologu, spoj Na to, že je Ida fosilie, má za sebou pár rušných dekád. V roce 1983 tuto 47 milionů let starou zkamenělinu předka dnešních opic druhu Darwinius masillae našel amatérský paleontolog v lomu Messel u Darmstadtu. A protože byznys je byznys, Ida skončila ve dvou kusech u různých majitelů. Ne že by ji nálezce rozbil na dvě poloviny, ale pokusil se spíše o rozdělení na vrstvy a vytvoření dvou tenkých desek z nálezu. To se zcela nepovedlo, ale majitel méně povedené zkameněliny si ji „dofalzifikoval“. Obě části se opět sešly, když soukromník prodal svou část muzeu v Oslu. Od té doby na Idě tajně pracoval tým Jörna Huruma, po jehož dceři se zkamenělina jmenuje.
