BRNO Úzké hrdlo brněnské dopravy se nedostalo mezi priority ministra Víta Bárty. Jeho dopravní superkoncepce totiž nepočítá s rozšířením přetížené silnice mezi svahem Wilsonova lesa a korytem Svratky na čtyřproudovou.
Stát přitom už zaplatil opravy a rozšíření silnic, které na problémový úsek navazují – z jedné strany křižovatky Hlinky, z druhé přivaděče k dokončovanému Královopolskému tunelu.
„Je to nákladná stavba, ale naprosto nezbytná, nehodláme z ní ustupovat a chceme v tom koncepci upravit,“ zdůrazňuje náměstek primátora Robert Kotzian (ODS), který má dopravu na starosti.
Řidiči, kteří na silnici denně stojí dlouhé minuty v kolonách, jsou jadrnější. „Pan ministr si tu profičí s majáčkem, nestojí tu,“ tvrdí Pavel Sehnálek, který po silnici pravidelně jezdí. Výjimkou není na několika stech metrech nabrat i více než čtvrthodinové zpoždění.
Ministerstvo dopravy z brněnských silničních staveb počítá do roku 2025 především s dokončením Královopolského tunelu a navazujících křižovatek. Mezi roky 2016 a 2018 by měla vzniknout ještě estakáda, který umožní propojit velký městský okruh na Tomkově náměstí s Rokytovou ulicí – přetne tedy maloměřické nádraží a řidičům se umožní vyhnout přeplněné silnici u židenických kasáren. „Ve špičce tu jezdí kolony krokem,“ stěžuje si například Monika Šlezingerová, která tudy denně projíždí.
Pro město jsou obě stavby na stejném stupni společně s rekonstrukcí železničního uzlu. „Rokytova má rozpočet 2,8 miliardy korun. Je také důležité ji vybudovat co nejdříve,“ tvrdí Kotzian. Jenže stavba v údolí Svratky je podle něj stejně důležitá a Brno nemůže čekat na její uskutečnění možná až čtrnáct let. „Má odhadované náklady 3,2 miliardy korun,“ naznačil jeden z možných argumentů rozhodnutí ministerských úředníků.
Zřejmě kvůli vyšší ceně propadla ale stavba ve svrateckém údolí na seznamu mezi ty, na něž stát zatím nemá peníze. Má přitom územní rozhodnutí, absolvovala martyrium spojené s posuzováním jejího vlivu na životní prostředí a může brzy získat stavební povolení.
Vysoká cena souvisí s tím, že pokud se mají do úzkého prostoru mezi řekou a svahem vejít čtyřproudová silnice a tramvajová trať, musí tramvaje jezdit novým několikasetmetrovým tunelem. A také silnici podle požadavku ekologů v jednom místě překryje ekomost, zelená plocha zasahující až k řece a propojující tak Wilsonův les a Žabovřeské louky.
Jinou alternativou řešení dopravní situace v Žabovřeskách byl přesun koryta řeky Svratky. Ten byl paradoxně asi třikrát levnější, nevyžadoval totiž stavbu tunelu pro tramvaj – znamenal by ale radikální zásah do života ve Svrateckém údolí, zboření části staveb a úpravy, které by změnily podobu údolí. Navíc by zasáhly i do ochranného pásma pisárecké vodárny, záložního zdroje pro vodovodní síť Brna.
Proti dopravní superkoncepci mají námitky i další města a také zástupci ekologických organizací (i když někdy z rozdílných důvodů). Zatím tak není jasné, jak se teprve několik týdnů starý dokument vlastně ministrovi podaří obhájit a udržet.
***
Místo přesunu řeky vznikne ekomost
Úzký prostor v údolí Svratky v Brně navrhli projektanti vyřešit vytvořením tunelu pro tramvaj, která podél silnice jezdí. Přes trať i čtyřproudovku vznikne ekomost. Další varianta počítala s posunem koryta řeky. Byla levnější, ale mnohem radikálněji měnila podobu údolí.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
