Náhodou jej našel brněnský restaurátor Radek Ryšánek. „Tvar mne uhodil do očí,“ svěřil se LN. Pískovcová plastika totiž neobsahuje kříž, ale připomíná tradiční japonskou bránu označovanou torii. A v ní je deska se jménem zesnulé. „Má to hlubokou symboliku, je to jako brána mezi dvěma světy,“ dodal Ryšánek. Na zadní straně našel nápis, který autorství potvrzuje.
Z prací mezinárodně uznávaného architekta českého původu Jana Letzela (1880-1925) se v tuzemsku zachovala jediná budova, a to v lázních Mšené. Kromě ní jeho rukopis nesou úpravy hotelu Evropa v Praze. Jeho práce si více cení v Japonsku: Průmyslový palác v Hirošimě stavěl tak, aby odolal zemětřesením - a on z velké části vydržel výbuch atomové bomby. Zajímavé je, že brněnský hrob zřejmě navrhl ve stejné době jako hirošimskou stavbu.
Architektův praprasynovec Pavel Hejzlar, který se Letzelovým dílem zabývá, neskrývá překvapení. „Máme zdokumentováno několik desítek staveb, ale hrob mezi nimi není,“ řekl LN. O tom, že by jeho předek navrhl hřbitovní plastiku, nikdy ani neslyšel. Zaujalo ho, že i na ní se projevuje Letzelovo úzké propojení s Japonskem.
Záhadou zůstává, jak se hrob do Brna dostal. Nese jméno Kláry Květoňové, která zemřela v roce 1910 v devětadvaceti letech. V té době Letzel žil v Japonsku, návrh proto pravděpodobně udělal „korespondenčně“ nebo dodatečně. Na boku pískovcové plastiky je uvedena dílna „V. Čeřovský, Náchod“, tedy řemeslnické pracoviště z města, odkud Letzel pocházel.
Jasno do případu nepřinesl ani vzdálený příbuzný rodiny Květoňových, kterým je sociolog Michal Illner, manžel bývalé předsedkyně Akademie věd ČR. Klára Květoňová, rozená Stibralová, byla matkou strýce jeho otce. Podle data na náhrobku zemřela v roce, kdy se strýc narodil. A její manžel postupně učil na obchodních akademiích v Chrudimi a v Brně.
Klára Květoňová byla Letzlovou vrstevnicí, narodila se o rok později než on. Víc není jasné. „Ani z korespondence mi to jméno nic neříká,“ přiznává i Hejzlar.
Dnešní majitelé hrobu nemohou mít o původu plastiky tušení. Za tu dobu se jich vystřídalo několik. Restaurátor Ryšánek, který hrob objevil, by však rád, aby se náhrobek objevil na seznamu památek, podobně jako jiné v sousedství.
