Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ruský generál, který znepokojil Západ, neprošel. Prezidenta Interpolu zatčeného v Číně nahradí Jihokorejec

Svět

  5:00aktualizováno  10:32
DUBAJ/PRAHA - Do čela mezinárodní policejní organizace Interpol byl zvolen Jihokorejec Kim Čong-jang. Navzdory očekávání všech zahraničních médií ve vedení organizace nezasedne generálmajor ruské armády a bývalý pracovník ministerstva vnitra Alexandr Prokopčuk. V hlasování zvítězil kandidát, kterého podporovaly USA.

Novým šéfem Interpolu byl zvolen Jihokorejec Kim Čong-jang. foto: ČTK

Novým šéfem mezinárodní policejní organizace Interpol se podle informací britského deníku The Times měl stát Rus Alexandr Prokopčuk. Deník již v neděli nazval celou akci „vítězstvím Kremlu“ a zprávu dokonce otiskl na své středeční titulní straně.

Pohřešovaný prezident Interpolu rezignoval. Drží ho v Číně, je prý podezřelý z porušení zákona

Podle agentury Bloomberg očekávali zvolení Prokopčuka do čela agentury i samotní britští zaměstnanci policejní organizace. 

Nakonec se tak však nestalo. Dosavadního šéfa čínského původu Meng Chung-weje, který v čele organizace stál poslední dva roky, než koncem září za podivných okolností zmizel ve své vlasti, nahradil v pozici prezidenta Interpolu Jihokorejec Kim Čong-jang.

Ke změně vedení Interpolu muselo dojít, jelikož se ukázalo, že Meng Chung-wej, vysoce postavený člen vládnoucí komunistické strany, uvázl v síti rozsáhlého protikorupčního tažení, jež po svém nástupu k moci rozpoutal proti zhýralým a také neloajálním členům partaje generální tajemník a prezident Si Ťin-pching. Zatčený Meng Chung-wej je nyní vyšetřován za braní úplatků a další zločiny.

Podle řady médií jej měl v roli prezidenta nahradit generálmajor Alexandr Prokopčuk. Podle britských novinářů měl již zajištěnou podporu většiny členských států. Středeční rozhodnutí na zasedání delegátů členských zemí v Dubaji. Nakonec se tak nestalo, a to hlavně kvůli obavám evropských států a USA, že Moskva situaci zneužije k pronásledování oponentů.

Interpol tedy povede kandidát, kterého podle BBC podporovaly hlavně Spojené státy. „Vyzýváme všechny národy a organizace, jež jsou součástí Interpolu a jež respektují právní stát, ke zvolení poctivého šéfa. Myslíme si, že to je případ pana Kima,“ uvedl před středeční volbou americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Česká republika je členskou zemí Interpolu a na valném shromáždění ji zastoupila vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce Šárka Havránková. Podle Policejního prezídia Česko nebude sdělovat, koho volilo.

Kim Čong-jang působil jako úřadující šéf mezinárodní policejní organizace po rezignaci Číňana Meng Chung-weje. Byl zvolen v tajném hlasování na dva roky, tedy na období do konce původního Mengova mandátu.

Obavy z ruského vítězství

Na uniklé informace, že by měl v roli prezidenta Interpolu působit Rus, již v pondělí reagoval ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Podle něj hrozilo, že Ukrajina opustí mezinárodní policejní organizaci, pokud by v jejím čele stanul Rus. 

„Možné prezidentství Ruska v Interpolu je absurdní a odporuje duchu a cílům organizace. Pokud důvody Ukrajiny a řady dalších zemí nebudou vyslyšeny, Ukrajina posoudí, zda pozastaví své členství,“ napsal Avakov na Facebooku. Prokopčukovo jmenování však viděli kriticky i další.

„Nevěřím, že ruský funkcionář povede Interpol,“ uvedl na Twitteru bývalý velvyslanec USA Michael McFaul, kterého Putin podle médií považuje za nepřítele. „Je prokázána řada případů, kdy Rusko zneužilo ‚červená oznámení‘ pro politické účely.“ Podobně kritický je i ruský opoziční Alexej Navalnyj, podle kterého je Rusko „zneužívá Interpol“.

Alexandr Prokopčuk doposud působil jako jeden ze čtyř viceprezidentů v rámci Interpolu. Již jeho zvolení do této pozice provázely kontroverze. Prokopčuk se totiž stal prvním Rusem, který se dostal na tento seniorní post.

Podle kritiků by Prokopčukovo jmenování mohlo napomoci zneužívání vlivu Interpolu Kremlem. Rusko totiž pravidelně vydává žádosti o zadržení odpůrců režimu. Naposledy se tomu tak stalo v pondělí, kdy Moskva zažádala o vydání Billa Browdera, podnikatele a otevřeného kritika režimu. Ten byl květnu letošního roku krátce zadržen španělskou policií na základě Rusy vyžádaného zatykače. Úřady jej nakonec propustily, jelikož zatykač již nebyl platný.

Putinova chapadla

Browder po ohlášení, že na něj byl opět podán zatykač, uvedl, že Prokopčukova kandidatura na prezidenta Interpolu je „naprosto udivující“.

„Putin se pokusí o prozatím nejopovážlivější operaci: převzít kontrolu nad Interpolem, aby mohl dosáhnout svými zločinnými chapadly do všech koutů světa,“ uvedl Browder na Twitteru

Španělé krátce zadrželi tvůrce protiruských sankcí. Ignorujte ruský zatykač, radí Interpol

Finančník a podnikatel Browder proslul jako iniciátor takzvaného Magnitského zákona, který přijal Kongres USA, aby potrestal ruské představitele, úředníky, soudce a policisty zapletené do případů porušování lidských práv.

Zákon byl pojmenován po advokátovi Sergeji Magnitském, který ve službách Browderovy britské společnosti Hermitage Capital údajně shromáždil důkazy o obřích zpronevěrách vysoce postavených ruských činitelů. Vzápětí byl Magnitskij sám obviněn z daňových úniků a uvězněn. Ve vazbě přišel za nejasných okolností o život, údajně jej ubili dozorci. Za jeho smrt nebyl nikdo potrestán, naopak posmrtně byl odsouzen.

Browder byl v nepřítomnosti v Rusku loni v prosinci znovu odsouzen k devíti letům odnětí svobody za záměrný bankrot a daňové úniky. Browder veškerá obvinění vznesená proti své osobě odmítá. Podle něj jsou verdikty moskevského soudu odpovědí ruského prezidenta Vladimira Putina na to, že Browder získal podporu pěti zemí, včetně USA, k uvalení takzvaných Magnitského sankcí na ruské činitele.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve středu sdělil, že je „velmi hrdý“ na zvolení krajana do čela Interpolu. Poblahopřál Kimovi a připomenul, že je prvním Jihokorejcem, který bude stát v čele organizace. Jihokorejské ministerstvo zahraničí Kima označilo za „odborníka s vůdcovskými schopnostmi“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že je škoda, že ruský kandidát nebyl zvolen. „Jestliže se ale podíváme nestranně na prohlášení učiněná před volbou, je jasné, že tam byl velký tlak,“ řekl Peskov. Dodal ale, že nemá informace, které by svědčily o nelegitimnosti volby