LN Podle výsledků voleb zvítězila pravice nad levicí. Je překvapivé, že levicové strany prohrály právě v době ekonomické krize?
Stojí za tím dvě věci – zaprvé je to částečně tím, že pravicové strany dělaly levicové věci, přijaly množství za normálních okolností radikálních opatření, používaly levicové metody. Zadruhé v Evropě celkově dochází k určité radikalizaci. Je třeba se podívat na to, co pravicové vlády dělají, co říkají a zjistíte, že se velmi přitvrdila rétorika vlád například v Německu, ale i v Nizozemsku vůči dalšímu rozšíření NATO, Evropské unie a vůči cizincům vůbec. Cítím z dnešní pravice takový podtón xenofobie, ale neplatí to pro všechny země. Takže když to shrneme, pravicové strany se trefily do nálad, které nyní v Evropě panují – jak s levicově orientovanými opatřeními, tak díky tomu, že přijaly slovník krajní pravice.
LN Ve většině zemí utrpěly porážku vládní strany. Je to překvapivé, nebo se to dalo čekat?
Není to překvapivé. V případě evropských voleb, bohužel pro Evropský parlament, zavládl mezi voliči dojem, že o mnoho nejde, že jsou to europoslanci v parlamentu, kteří nenavrhují všechny zákony ani je všechny neschvalují, jejich pravomoce jsou omezené, nikde je nevidíme na rozdíl od „svých“ členů parlamentu. Že jsou to úředníci v Bruselu odtržení od reality. Eurovolby tak byly hlasováním, kdy se za mnohem menší cenu dá hlasovat natruc, tedy spíše proti někomu než za někoho.
LN V Irsku to vypadalo, že vůdce Libertas Declan Ganley má šanci křeslo získat, nakonec ale neuspěl, čím si to vysvětlujete?
Je to velmi jednoduché. V těchto volbách nešlo příliš o evropské, ale spíše o národní zájmy. Declan se spoléhal na to, že v unii panuje jakýsi hněv vůči Evropské komisi a celkově vůči EU jako projektu. Neplatí to. V případě východní Evropy tady byly Declanovy plány trochu naivní, protože pokud by si zde voliči vybrali „trucvolbu“, tak svůj hlas nedají euroskeptickým stranám. Lidé v těchto zemích nesdílejí ten hněv na Evropskou unii a Lisabonskou smlouvu, jako má on. Pokud jde o Iry, ti reagovali na ekonomickou krizi tak jako Island, tedy přiblížením se k Evropské unii. Když před rokem odmítli Lisabonskou smlouvu, tak byli na koni, dařilo se jim ekonomicky. Teď se ale situace změnila. Uvědomují si svou závislost na unii, na fondech EU, jsou v těžší ekonomické situaci, a tak jsou méně arogantní, nafoukaní a vůči Evropě více shovívaví. LN Volby znamenaly úspěch krajně pravicových stran, například v Nizozemsku Geerta Wilderse či v Maďarsku protiromské strany Jobbik. Co za tím stojí?
Je to jasným následkem krize. V čase krize se voliči více uzavírají do sebe, bohužel více vnímají rozšíření EU jako dělení bohatství unie s chudšími zeměmi. Jestliže jsou ekonomiky staré Evropy v krizi a ještě pár roků budou, tak se mění nálady mezi lidmi. Není pochyb, že v unii narůstá odpor k dalšímu rozšiřování, k otevření hranic, odpor k cizincům. Proto se krajní pravici ve volbách tak dařilo.
lidovky.cz
Více informací naleznete na www.lidovky.cz/svet
